‹ กลับ
ธาตุวิภังคสูตร
เล่ม ๑๔ — มัชฌิมนิกาย อุปริปัณณาสก์ · ข้อ 692 · ม.อุ. ๑๔/๘๗๔๘ ↗
👁 การแสดงผล
แตะเพื่อเปิด/ปิดแต่ละส่วน
เนื้อความทั้งข้อ
[๖๙๒] ดูกรภิกษุ เปรียบเหมือนประทีปน้ำมัน อาศัยน้ำมันและไส้ จึงโพลงอยู่ได้ เพราะสิ้นน้ำมันและไส้นั้น และไม่เติมน้ำมัน และไส้อื่น ย่อมเป็น ประทีปหมดเชื้อ ดับไป ฉันใด ดูกรภิกษุ ฉันนั้นเหมือนกันแล บุคคลนั้นเมื่อ เสวยเวทนามีกายเป็นที่สุด ย่อมรู้สึกว่า กำลังเสวยเวทนามีกายเป็นที่สุด เมื่อ เสวยเวทนามีชีวิตเป็นที่สุด ย่อมรู้สึกว่า กำลังเสวยเวทนามีชีวิตเป็นที่สุด และ รู้สึกว่า เบื้องหน้าแต่สิ้นชีวิต เพราะตายไปแล้ว ความเสวยอารมณ์ทั้งหมดที่ยินดี กันแล้วในโลกนี้แล จักเป็นของสงบ เพราะเหตุนั้น ผู้ถึงพร้อมด้วยความรู้สึก อย่างนี้ ชื่อว่าเป็นผู้ถึงพร้อมด้วยปัญญาอันเป็นธรรมควรตั้งไว้ในใจอย่างยิ่งประการนี้ ก็ปัญญานี้ คือความรู้ในความสิ้นทุกข์ทั้งปวง เป็นปัญญาอันประเสริฐยิ่ง ความ หลุดพ้นของเขานั้น จัดว่าตั้งอยู่ในสัจจะ เป็นคุณไม่กำเริบ ดูกรภิกษุ เพราะสิ่ง ที่เปล่าประโยชน์เป็นธรรมดา นั้นเท็จ สิ่งที่ไม่เลอะเลือนเป็นธรรมดา ได้แก่ นิพพาน นั้นจริง ฉะนั้น ผู้ถึงพร้อมด้วยสัจจะอย่างนี้ ชื่อว่า เป็นผู้ถึงพร้อมด้วย สัจจะอันเป็นธรรมควรตั้งไว้ในใจอย่างยิ่งประการนี้ ก็สัจจะนี้ คือนิพพาน มีความ ไม่เลอะเลือนเป็นธรรมดา เป็นสัจจะอันประเสริฐยิ่ง อนึ่ง บุคคลนั้นแล ยังไม่ ทราบในกาลก่อน จึงเป็นอันพรั่งพร้อม สมาทานอุปธิเข้าไว้ อุปธิเหล่านั้นเป็นอัน เขาละได้แล้ว ถอนรากขึ้นแล้ว ทำให้เหมือนตาลยอดด้วนแล้ว ถึงความเป็นอีก ไม่ได้ มีความไม่เกิดต่อไปเป็นธรรมดา เพราะฉะนั้น ผู้ถึงพร้อมด้วยการสละ อย่างนี้ ชื่อว่า เป็นผู้ถึงพร้อมด้วยจาคะอันเป็นธรรมควรตั้งไว้ในใจอย่างยิ่งประการนี้ ก็จาคะนี้ คือความสละคืนอุปธิทั้งปวง เป็นจาคะอันประเสริฐยิ่ง อนึ่ง บุคคล นั้นแล ยังไม่ทราบในกาลก่อน จึงมีอภิชฌา ฉันทะ ราคะกล้า อาฆาต พยาบาท ความคิดประทุษร้าย อวิชชา ความหลงพร้อม และความหลงงมงาย อกุศลธรรม นั้นๆ เป็นอันเขาละได้แล้ว ถอนรากขึ้นแล้ว ทำให้เหมือนตาลยอดด้วนแล้ว ถึงความเป็นอีกไม่ได้ มีความไม่เกิดต่อไปเป็นธรรมดา เพราะฉะนั้น ผู้ถึงพร้อมด้วย ความสงบอย่างนี้ ชื่อว่า เป็นผู้ถึงพร้อมด้วยอุปสมะอันเป็นธรรมควรตั้งไว้ในใจ อย่างยิ่งประการนี้ ก็อุปสมะนี้ คือความเข้าไปสงบราคะ โทสะ โมหะ เป็น อุปสมะอันประเสริฐอย่างยิ่ง ข้อที่เรากล่าวดังนี้ว่า ไม่พึงประมาทปัญญา พึงตาม รักษาสัจจะ พึงเพิ่มพูนจาคะ พึงศึกษาสันติเท่านั้น นั่น เราอาศัยเนื้อความนี้ กล่าวแล้ว ฯ
เทียบรายประโยค (28 ประโยค)
mn140:24.6 #
เสยฺยถาปิ ภิกฺขุ เตลญฺจ ปฏิจฺจ วฏฺฏิญฺจ ปฏิจฺจ เตลปฺปทีโป ฌายติ ฯ✎ ร่าง
Seyyathāpi, bhikkhu, telañca paṭicca vaṭṭiñca paṭicca telappadīpo jhāyati;
Suppose an oil lamp depended on oil and a wick to burn.
อ้างอิงสยามรัฐ 14.445
mn140:24.7 #
ตสฺเสว เตลสฺส จ วฏฺฏิยา จ ปริยาทานา อญฺญสฺส จ อนุปหารา อนาหาโร นิพฺพายติ✎ ร่าง
tasseva telassa ca vaṭṭiyā ca pariyādānā aññassa ca anupahārā anāhāro nibbāyati;
As the oil and the wick are used up, it would be extinguished due to not being fed.
mn140:24.8 #
เอวเมว โข ภิกฺขุ กายปริยนฺติกํ เวทนํ เวทิยมาโน กายปริยนฺติกํ เวทนํ เวทิยามีติ ปชานาติ ฯ ชีวิตปริยนฺติกํ เวทนํ เวทิยมาโน ชีวิตปริยนฺติกํ เวทนํ เวทิยามีติ ปชานาติ ฯ✎ ร่าง
evameva kho, bhikkhu, kāyapariyantikaṁ vedanaṁ vedayamāno ‘kāyapariyantikaṁ vedanaṁ vedayāmī’ti pajānāti, jīvitapariyantikaṁ vedanaṁ vedayamāno ‘jīvitapariyantikaṁ vedanaṁ vedayāmī’ti pajānāti,
In the same way, feeling the end of the body draw close, they understand: ‘I feel the end of the body draw close.’ Feeling the end of life draw close, they understand: ‘I feel the end of life draw close.’
mn140:24.9 #
กายสฺส เภทา อุทฺธํ ชีวิตปริยาทานา อิเธว @เชิงอรรถ: ๑ ม. ปรํ มรณา ฯ สพฺพเวทยิตานิ อภินนฺทิตานิ สีติภวิสฺสนฺตีติ ปชานาติ ฯ✎ ร่าง
‘kāyassa bhedā paraṁ maraṇā uddhaṁ jīvitapariyādānā idheva sabbavedayitāni anabhinanditāni sītībhavissantī’ti pajānāti.
They understand: ‘When my body breaks up and my life has come to an end, everything that’s felt, since I no longer take pleasure in it, will become cool right here.’
mn140:25.1 #
ตสฺมา เอวํ สมนฺนาคโต ภิกฺขุ อิมินา ปรเมน ปญฺญาธิฏฺฐาเนน สมนฺนาคโต โหติ ฯ✎ ร่าง
Tasmā evaṁ samannāgato bhikkhu iminā paramena paññādhiṭṭhānena samannāgato hoti.
Therefore a mendicant thus endowed is endowed with the ultimate foundation of wisdom.
mn140:25.2 #
เอสา หิ ภิกฺขุ ปรมา อริยา ปญฺญา ยทิทํ✎ ร่าง
Esā hi, bhikkhu, paramā ariyā paññā yadidaṁ—
For this is the ultimate noble wisdom, namely,
mn140:25.3 #
สพฺพทุกฺขกฺขเย ญาณํ ฯ✎ ร่าง
sabbadukkhakkhaye ñāṇaṁ.
the knowledge of the ending of all suffering.
mn140:26.1 #
ตสฺส สา วิมุตฺติ สจฺเจ ฐิตา อกุปฺปา โหติ ฯ✎ ร่าง
Tassa sā vimutti sacce ṭhitā akuppā hoti.
Their freedom, being founded on truth, is unshakable.
mn140:26.2 #
ตํ หิ ภิกฺขุ มุสา ยํ โมสธมฺมํ ตํ สจฺจํ ยํ อโมสธมฺมํ นิพฺพานํ✎ ร่าง
Tañhi, bhikkhu, musā yaṁ mosadhammaṁ, taṁ saccaṁ yaṁ amosadhammaṁ nibbānaṁ.
For that which is false has a deceptive nature, while that which is true has an undeceptive nature—extinguishment.
mn140:26.3 #
ตสฺมา เอวํ สมนฺนาคโต ภิกฺขุ อิมินา ปรเมน สจฺจาธิฏฺฐาเนน สมนฺนาคโต โหติ ฯ✎ ร่าง
Tasmā evaṁ samannāgato bhikkhu iminā paramena saccādhiṭṭhānena samannāgato hoti.
Therefore a mendicant thus endowed is endowed with the ultimate foundation of truth.
mn140:26.4 #
เอตํ หิ ภิกฺขุ ปรมํ อริยสจฺจํ ยทิทํ✎ ร่าง
Etañhi, bhikkhu, paramaṁ ariyasaccaṁ yadidaṁ—
For this is the ultimate noble truth, namely,
mn140:26.5 #
อโมสธมฺมํ นิพฺพานํ ฯ✎ ร่าง
amosadhammaṁ nibbānaṁ.
that which has an undeceptive nature—extinguishment.
mn140:27.1 #
ตสฺเสว โข ปน ปุพฺเพ อวิทฺทสุโน อุปธี โหนฺติ สมตฺตา สมาทินฺนา ฯ✎ ร่าง
Tasseva kho pana pubbe aviddasuno upadhī honti samattā samādinnā.
In their ignorance, they used to acquire attachments.
อ้างอิงพุทธชยันตี 12.508
mn140:27.2 #
ตฺยสฺส ปหีนา โหนฺติ อุจฺฉินฺนมูลา ตาลาวตฺถุกตา อนภาวงฺคตา อายตึ อนุปฺปาทธมฺมา✎ ร่าง
Tyāssa pahīnā honti ucchinnamūlā tālāvatthukatā anabhāvaṅkatā āyatiṁ anuppādadhammā.
Those have been cut off at the root, made like a palm stump, obliterated so they are unable to arise in the future.
mn140:27.3 #
ตสฺมา เอวํ สมนฺนาคโต ภิกฺขุ อิมินา ปรเมน จาคาธิฏฺฐาเนน สมนฺนาคโต โหติ ฯ✎ ร่าง
Tasmā evaṁ samannāgato bhikkhu iminā paramena cāgādhiṭṭhānena samannāgato hoti.
Therefore a mendicant thus endowed is endowed with the ultimate foundation of generosity.
mn140:27.4 #
เอโส หิ ภิกฺขุ ปรโม อริโย จาโค ยทิทํ✎ ร่าง
Eso hi, bhikkhu, paramo ariyo cāgo yadidaṁ—
For this is the ultimate noble generosity, namely,
mn140:27.5 #
สพฺพูปธิปฏินิสฺสคฺโค ฯ✎ ร่าง
sabbūpadhipaṭinissaggo.
letting go of all attachments.
mn140:28.1 #
ตสฺเสว โข ปน ปุพฺเพ อวิทฺทสุโน อภิชฺฌา โหติ ฉนฺโท สาราโค✎ ร่าง
Tasseva kho pana pubbe aviddasuno abhijjhā hoti chando sārāgo.
In their ignorance, they used to be covetous, full of desire and lust.
อ้างอิงPTS 3.246 · สยามรัฐ 14.446 · ฉัฏฐสังคายนา 14.295
mn140:28.2 #
สฺวาสฺส ปหีโน โหติ อุจฺฉินฺนมูโล ตาลาวตฺถุกโต อนภาวงฺคโต อายตึ อนุปฺปาทธมฺโม ฯ✎ ร่าง
Svāssa pahīno hoti ucchinnamūlo tālāvatthukato anabhāvaṅkato āyatiṁ anuppādadhammo.
That has been cut off at the root, made like a palm stump, obliterated so it’s unable to arise in the future.
mn140:28.3 #
ตสฺเสว โข ปน ปุพฺเพ อวิทฺทสุโน อาฆาโต โหติ พฺยาปาโท สมฺปโทโส✎ ร่าง
Tasseva kho pana pubbe aviddasuno āghāto hoti byāpādo sampadoso.
In their ignorance, they used to be contemptuous, full of ill will and malevolence.
mn140:28.4 #
สฺวาสฺส ปหีโน โหติ อุจฺฉินฺนมูโล ตาลาวตฺถุกโต อนภาวงฺคโต อายตึ อนุปฺปาทธมฺโม ฯ✎ ร่าง
Svāssa pahīno hoti ucchinnamūlo tālāvatthukato anabhāvaṅkato āyatiṁ anuppādadhammo.
That has been cut off at the root, made like a palm stump, obliterated so it’s unable to arise in the future.
mn140:28.5 #
ตสฺเสว โข ปน ปุพฺเพ อวิทฺทสุโน อวิชฺชา โหติ สมฺโมโห สมฺปโมโห✎ ร่าง
Tasseva kho pana pubbe aviddasuno avijjā hoti sammoho.
In their ignorance, they used to be ignorant, full of delusion.
mn140:28.6 #
สฺวาสฺส ปหีโน โหติ อุจฺฉินฺนมูโล ตาลาวตฺถุกโต อนภาวงฺคโต อายตึ อนุปฺปาทธมฺโม✎ ร่าง
Svāssa pahīno hoti ucchinnamūlo tālāvatthukato anabhāvaṅkato āyatiṁ anuppādadhammo.
That has been cut off at the root, made like a palm stump, obliterated so it’s unable to arise in the future.
mn140:28.7 #
ตสฺมา เอวํ สมนฺนาคโต ภิกฺขุ อิมินา ปรเมน อุปสมาธิฏฺฐาเนน สมนฺนาคโต โหติ ฯ✎ ร่าง
Tasmā evaṁ samannāgato bhikkhu iminā paramena upasamādhiṭṭhānena samannāgato hoti.
Therefore a mendicant thus endowed is endowed with the ultimate foundation of peace.
mn140:28.8 #
เอโส หิ ภิกฺขุ ปรโม อริโย อุปสโม ยทิทํ✎ ร่าง
Eso hi, bhikkhu, paramo ariyo upasamo yadidaṁ—
For this is the ultimate noble peace, namely,
mn140:28.9 #
ราคโทสโมหานํ อุปสโม ฯ✎ ร่าง
rāgadosamohānaṁ upasamo.
the pacification of greed, hate, and delusion.
mn140:29.1 #
ปญฺญํ นปฺปมชฺเชยฺย สจฺจมนุรกฺเขยฺย จาคมนุพฺรูเหยฺย สนฺติเมว โส สิกฺเขยฺยาติ✎ ร่าง
‘Paññaṁ nappamajjeyya, saccamanurakkheyya, cāgamanubrūheyya, santimeva so sikkheyyā’ti—
‘Do not neglect wisdom; preserve truth; foster generosity; and train only for peace.’
mn140:29.2 #
อิติ ยนฺตํ วุตฺตํ อิทเมตํ ปฏิจฺจ วุตฺตํ ฯ✎ ร่าง
iti yaṁ taṁ vuttaṁ, idametaṁ paṭicca vuttaṁ.
That’s what I said, and this is why I said it.
‹ กลับสารบัญ เล่ม ๑๔ — มัชฌิมนิกาย อุปริปัณณาสก์
ความน่าเชื่อถือ: ✓ ทางการ 🤖 AI จับคู่ ✎ ร่าง — "ร่าง" คือจับคู่อัตโนมัติ อาจคลาดเคลื่อน ยังไม่ตรวจทาน