เนื้อความทั้งข้อ
แปลไทย ฉบับหลวง
บาลีอักษรไทย
[๓๗๗] ถ้าเมื่อภิกษุนั้นมีสติสัมปชัญญะ ไม่ประมาท มีความเพียร
มีใจเด็ดเดี่ยวอยู่อย่างนี้ สุขเวทนาย่อมบังเกิดขึ้น เธอย่อมรู้อย่างนี้ว่า สุขเวทนา
นี้บังเกิดขึ้นแล้วแก่เราแล ก็แต่ว่าสุขเวทนานั้นอาศัยจึงเกิดขึ้น ไม่อาศัยไม่เกิด
ขึ้น อาศัยอะไร อาศัยกายนี้เอง ก็กายนี้แลไม่เที่ยง ปัจจัยปรุงแต่ง อาศัยกัน
เกิดขึ้น ก็สุขเวทนาอาศัยกายอันไม่เที่ยง ปัจจัยปรุงแต่ง อาศัยกันเกิดขึ้น
แล้วจึงเกิดขึ้น จักเที่ยงแต่ที่ไหน ดังนี้ เธอย่อมพิจารณาเห็นความไม่เที่ยง
ความเสื่อมไป ความคลายไป ความดับ ความสละคืนในกายและสุขเวทนาอยู่
เมื่อเธอพิจารณาเห็นความไม่เที่ยง ความเสื่อมไป ความคลายไป ความดับ
ความสละคืนในกายและสุขเวทนาอยู่ ย่อมละราคานุสัยในกายและในสุขเวทนา
เสียได้ ฯ
▴ ย่อ
ตสฺส เจ ภิกฺขเว ภิกฺขุโน เอวํ สตสฺส สมฺปชานสฺส
อปฺปมตฺตสฺส อาตาปิโน ปหิตตฺตสฺส วิหรโต อุปฺปชฺชติ สุขา
เวทนา โส เอวํ ปชานาติ✎ ร่าง
Tassa ce, bhikkhave, bhikkhuno evaṁ satassa sampajānassa appamattassa ātāpino pahitattassa viharato uppajjati sukhā vedanā, so evaṁ pajānāti:
While a mendicant is meditating like this—mindful, aware, diligent, keen, and resolute—if pleasant feelings arise, they understand:
อ้างอิง PTS 4.212 · สยามรัฐ 18.262
อุปฺปนฺนา โข เม อยํ สุขา เวทนา✎ ร่าง
‘uppannā kho myāyaṁ sukhā vedanā.
‘A pleasant feeling has arisen in me.
สา จ
โข ปฏิจฺจ โน อปฺปฏิจฺจ✎ ร่าง
Sā ca kho paṭicca, no appaṭicca.
That’s dependent, not independent.
กึ ปฏิจฺจ✎ ร่าง
Kiṁ paṭicca?
Dependent on what?
อิมเมว กายํ ปฏิจฺจ✎ ร่าง
Imameva kāyaṁ paṭicca.
Dependent on my own body.
อยํ โข ปน
กาโย อนิจฺโจ สงฺขโต ปฏิจฺจสมุปฺปนฺโน✎ ร่าง
Ayaṁ kho pana kāyo anicco saṅkhato paṭiccasamuppanno.
But this body is impermanent, conditioned, dependently originated.
อนิจฺจํ โข ปน สงฺขตํ
ปฏิจฺจสมุปฺปนฺนํ กายํ ปฏิจฺจ อุปฺปนฺนา สุขา เวทนา กุโต นิจฺจา
ภวิสฺสตีติ ฯ✎ ร่าง
Aniccaṁ kho pana saṅkhataṁ paṭiccasamuppannaṁ kāyaṁ paṭicca uppannā sukhā vedanā kuto niccā bhavissatī’ti.
So how could a pleasant feeling be permanent, since it has arisen dependent on a body that is impermanent, conditioned, and dependently originated?’
โส กาเย จ สุขาย จ เวทนาย อนิจฺจานุปสฺสี
วิหรติ วยานุปสฺสี วิหรติ วิราคานุปสฺสี วิหรติ นิโรธานุปสฺสี
วิหรติ ปฏินิสฺสคฺคานุปสฺสี วิหรติ ฯ✎ ร่าง
So kāye ca sukhāya ca vedanāya aniccānupassī viharati, vayānupassī viharati, virāgānupassī viharati, nirodhānupassī viharati, paṭinissaggānupassī viharati.
They meditate observing impermanence, vanishing, dispassion, cessation, and letting go in the body and pleasant feeling.
ตสฺส กาเย จ สุขาย จ
เวทนาย อนิจฺจานุปสฺสิโน วิหรโต วยานุปสฺสิโน วิหรโต ฯเปฯ
@เชิงอรรถ: ๑ ยุ. สมฺปชาโน ฯ
ปฏินิสฺสคฺคานุปสฺสิโน วิหรโต โย กาเย จ สุขาย จ เวทนาย
ราคานุสโย โส ปหิยฺยติ ฯ✎ ร่าง
Tassa kāye ca sukhāya ca vedanāya aniccānupassino viharato, vayānupassino viharato, virāgānupassino viharato, nirodhānupassino viharato, paṭinissaggānupassino viharato, yo kāye ca sukhāya ca vedanāya rāgānusayo, so pahīyati.
As they do so, they give up the underlying tendency to greed for the body and pleasant feeling.