เนื้อความทั้งข้อ
แปลไทย ฉบับหลวง
บาลีอักษรไทย
[๖๖๗] ดูกรภิกษุทั้งหลาย นิโรธสัญญา อันบุคคลเจริญแล้ว กระทำให้มากแล้ว
ย่อมเป็นไปเพื่อประโยชน์มาก เพื่อความเกษมจากโยคะมาก เพื่อความสังเวชมาก เพื่ออยู่เป็น
ผาสุกมาก ก็นิโรธสัญญา อันบุคคลเจริญแล้วอย่างไร กระทำให้มากแล้วอย่างไร ย่อมเป็นไป
เพื่อประโยชน์มาก เพื่อความเกษมจากโยคะมาก เพื่อความสังเวชมาก เพื่ออยู่เป็นผาสุกมาก?
ดูกรภิกษุทั้งหลาย ภิกษุในธรรมวินัยนี้ ย่อมเจริญสติสัมโพชฌงค์ อันสหรคตด้วยนิโรธสัญญา
อาศัยวิเวก อาศัยวิราคะ อาศัยนิโรธ น้อมไปในการสละ ฯลฯ ย่อมเจริญอุเบกขาสัมโพชฌงค์
อันสหรคตด้วยนิโรธสัญญา อาศัยวิเวก อาศัยวิราคะ อาศัยนิโรธ น้อมไปในการสละ ดูกร
ภิกษุทั้งหลาย นิโรธสัญญา อันบุคคลเจริญแล้วอย่างนี้แล กระทำให้มากแล้วอย่างนี้ ย่อมเป็น
ไปเพื่อประโยชน์มาก เพื่อความเกษมจากโยคะมาก เพื่อความสังเวชมาก เพื่ออยู่เป็นผาสุกมาก.
▴ ย่อ
นิโรธสญฺญา ภิกฺขเว ภาวิตา พหุลีกตา มหโต อตฺถาย
สํวตฺตติ ฯ มหโต โยคกฺเขมาย สํวตฺตติ ฯ มหโต สํเวคาย
สํวตฺตติ ฯ มหโต ผาสุวิหาราย สํวตฺตติ ฯ✎ ร่าง
Nirodhasaññā, bhikkhave, bhāvitā bahulīkatā mahato atthāya saṁvattati, mahato yogakkhemāya saṁvattati, mahato saṁvegāya saṁvattati, mahato phāsuvihārāya saṁvattati.
“The perception of cessation, when developed and cultivated, leads to great benefit … great sanctuary from the yoke … great inspiration … great ease.
อ้างอิง PTS 5.134 · ฉัฏฐสังคายนา 27.164 · พุทธชยันตี 17.1.250
กถํ ภาวิตา จ
ภิกฺขเว นิโรธสญฺญา กถํ พหุลีกตา มหโต อตฺถาย สํวตฺตติ ฯ
มหโต โยคกฺเขมาย สํวตฺตติ ฯ มหโต สํเวคาย สํวตฺตติ ฯ มหโต
ผาสุวิหาราย สํวตฺตติ ฯ✎ ร่าง
Kathaṁ bhāvitā ca, bhikkhave, nirodhasaññā kathaṁ bahulīkatā mahato atthāya saṁvattati, mahato yogakkhemāya saṁvattati, mahato saṁvegāya saṁvattati, mahato phāsuvihārāya saṁvattati?
How so?
อิธ ภิกฺขเว ภิกฺขุ นิโรธสญฺญาสหคตํ
สติสมฺโพชฺฌงฺคํ ภาเวติ ฯเปฯ✎ ร่าง
Idha, bhikkhave, bhikkhu nirodhasaññāsahagataṁ satisambojjhaṅgaṁ bhāveti …pe…
It’s when a mendicant develops the perception of cessation together with the awakening factors of mindfulness, investigation of principles, energy, rapture, tranquility, immersion,
นิโรธสญฺญาสหคตํ อุเปกฺขา
สมฺโพชฺฌงฺคํ ภาเวติ วิเวกนิสฺสิตํ วิราคนิสฺสิตํ นิโรธนิสฺสิตํ
โวสฺสคฺคปริณามึ ฯ✎ ร่าง
nirodhasaññāsahagataṁ upekkhāsambojjhaṅgaṁ bhāveti vivekanissitaṁ virāganissitaṁ nirodhanissitaṁ vossaggapariṇāmiṁ.
and equanimity, which rely on seclusion, fading away, and cessation, and ripen as letting go.
เอวํ ภาวิตา โข ภิกฺขเว นิโรธสญฺญา เอวํ
พหุลีกตา มหโต อตฺถาย สํวตฺตติ ฯ มหโต โยคกฺเขมาย สํวตฺตติ ฯ
มหโต สํเวคาย สํวตฺตติ ฯ มหโต ผาสุวิหาราย สํวตฺตตีติ ฯ✎ ร่าง
Evaṁ bhāvitā kho, bhikkhave, nirodhasaññā evaṁ bahulīkatā mahato atthāya saṁvattati, mahato yogakkhemāya saṁvattati, mahato saṁvegāya saṁvattati, mahato phāsuvihārāya saṁvattatī”ti.
That’s how the perception of cessation, when developed and cultivated, leads to great benefit … great sanctuary from the yoke … great inspiration … great ease.”