สปฺปุริโส จ โข มหาราช อุฬาเร โภเค ลภิตฺวา
อตฺตานํ สุเขติ ปิเณติ มาตาปิตโร สุเขติ ปิเณติ ปุตฺตทารํ
สุเขติ ปิเณติ ทาสกมฺมกรโปริเส สุเขติ ปิเณติ มิตฺตามจฺเจ
สุเขติ ปิเณติ สมเณสุ พฺราหฺมเณสุ อุทฺธคฺคิกํ ทกฺขิณํ ปติฏฺฐาเปติ
@เชิงอรรถ: ๑ ยุ. เอวํ สนฺเต ฯ ๒ สี. อจฺโฉทิกา สีโตทิกา สาโตทิกา ฯ ๓ สี. ราชาโนติปิ@มหาชโนติปิ ปาโฐ ฯ ๔ สี. ยุ. นหาเยยฺย ฯ ๕ สี. ปริโสสํ ฯ
โสวคฺคิกํ สุขวิปากํ สคฺคสํวตฺตนิกํ ฯ✎ ร่าง
Sappuriso ca kho, mahārāja, uḷāre bhoge labhitvā attānaṁ sukheti pīṇeti, mātāpitaro sukheti pīṇeti, puttadāraṁ sukheti pīṇeti, dāsakammakaraporise sukheti pīṇeti, mittāmacce sukheti pīṇeti, samaṇabrāhmaṇesu uddhaggikaṁ dakkhiṇaṁ patiṭṭhāpeti sovaggikaṁ sukhavipākaṁ saggasaṁvattanikaṁ.
When a true person has acquired notable wealth they make themselves happy and pleased. And they make their mother and father, partners and children, bondservants, workers, and staff, and friends and colleagues happy and pleased. And they establish an uplifting religious donation for ascetics and brahmins that’s conducive to heaven, ripens in happiness, and leads to heaven.
อ้างอิงสยามรัฐ 15.132 · ฉัฏฐสังคายนา 23.109
ตสฺส เต โภเค เอวํ สมฺมา
ปริภุญฺชมาเน เนว ราชาโน หรนฺติ น โจรา หรนฺติ น อคฺคิ
ฑหติ น อุทกํ วหติ น อปฺปิยา ทายาทา หรนฺติ ฯ✎ ร่าง
Tassa te bhoge evaṁ sammā paribhuñjiyamāne neva rājāno haranti, na corā haranti, na aggi ḍahati, na udakaṁ vahati, na appiyā dāyādā haranti.
Because they make proper use of that wealth, rulers or bandits don’t take it, fire doesn’t consume it, flood doesn’t sweep it away, and unloved heirs don’t take it.
เอวํส เต
มหาราช โภคา สมฺมา ปริภุญฺชมานา ปริโภคํ คจฺฉนฺติ โน
ปริกฺขยํ ฯ✎ ร่าง
Evaṁsa te, mahārāja, bhogā sammā paribhuñjiyamānā paribhogaṁ gacchanti, no parikkhayaṁ.
Since that wealth is properly utilized, it’s used, not wasted.
เสยฺยถาปิ มหาราช คามสฺส วา นิคมสฺส วา อวิทูเร
โปกฺขรณี อจฺโฉทกา สีโตทกา สาโตทกา เสตกา สุปติตฺถา
รมณียา✎ ร่าง
Seyyathāpi, mahārāja, gāmassa vā nigamassa vā avidūre pokkharaṇī acchodakā sītodakā sātodakā setodakā supatitthā ramaṇīyā.
Suppose there was a lotus pond not far from a town or village with clear, sweet, cool water, clean, with smooth banks, delightful.
ตญฺชโน หเรยฺยปิ ปิเวยฺยปิ นฺหาเยยฺยปิ ยถาปจฺจยํปิ
กเรยฺย✎ ร่าง
Tañca udakaṁ jano hareyyapi piveyyapi nahāyeyyapi yathāpaccayampi kareyya.
And people collected it and drank it and bathed in it and used it for their own purpose.
เอวญฺหิ ตํ มหาราช อุทกํ สมฺมา ปริภุญฺชมานํ ปริโภคํ
คจฺเฉยฺย โน ปริกฺขยํ✎ ร่าง
Evañhi taṁ, mahārāja, udakaṁ sammā paribhuñjiyamānaṁ paribhogaṁ gaccheyya, no parikkhayaṁ.
Since that water is properly utilized, it’s used, not wasted.
เอวเมว โข มหาราช สปฺปุริโส อุฬาเร
โภเค ลภิตฺวา อตฺตานํ สุเชติ ปิเณติ ฯเป✎ ร่าง
Evameva kho, mahārāja, sappuriso uḷāre bhoge labhitvā attānaṁ sukheti pīṇeti, mātāpitaro sukheti pīṇeti, puttadāraṁ sukheti pīṇeti, dāsakammakaraporise sukheti pīṇeti, mittāmacce sukheti pīṇeti, samaṇabrāhmaṇesu uddhaggikaṁ dakkhiṇaṁ patiṭṭhāpeti sovaggikaṁ sukhavipākaṁ saggasaṁvattanikaṁ.
In the same way, when a true person has acquired notable wealth …
ฯ✎ ร่าง
Tassa te bhoge evaṁ sammā paribhuñjiyamāne neva rājāno haranti, na corā haranti, na aggi ḍahati, na udakaṁ vahati, na appiyā dāyādā haranti.
เอวํส เต โภคา
สมฺมา ปริภุญฺชมานา ปริโภคํ คจฺฉนฺติ โน ปริกฺขยนฺติ ฯ✎ ร่าง
Evaṁsa te, mahārāja, bhogā sammā paribhuñjiyamānā paribhogaṁ gacchanti, no parikkhayan”ti.
it’s used, not wasted.