‹ กลับ
สัมมสสูตร
เล่ม ๑๖ — สังยุตตนิกาย นิทานวรรค · ข้อ 260 · สํ.นิ. ๑๖/๒๘๕๕ ↗
👁 การแสดงผล
แตะเพื่อเปิด/ปิดแต่ละส่วน
เนื้อความทั้งข้อ
[๒๖๐] ดูกรภิกษุทั้งหลาย ขันสำริดที่ใส่น้ำ ที่ถึงพร้อมด้วยสี กลิ่น และรส แต่ว่าเจือด้วยยาพิษ ทันใดนั้น มีบุรุษเดินฝ่าความร้อนอบอ้าวเหน็ด เหนื่อยเมื่อยล้ามา ระหายน้ำ คนทั้งหลายจึงได้พูดกะบุรุษผู้นั้นอย่างนี้ว่า นาย ขันสำริดที่ใส่น้ำนี้ ถึงพร้อมด้วยสี กลิ่น และรส แต่ว่าเจือด้วยยาพิษ ถ้าท่าน ประสงค์ก็จงดื่มเถิด เพราะว่าเมื่อดื่มน้ำนั้น ก็จักซาบซ่านด้วยสีบ้าง กลิ่นบ้าง รสบ้าง ก็แหละครั้นดื่มเข้าไปแล้ว ตัวท่านจะถึงความตาย หรือถึงทุกข์แทบตาย เพราะการดื่มนั้นเป็นเหตุ ดังนี้ บุรุษนั้นผลุนผลันไม่ทันพิจารณาดื่มน้ำนั้นเข้าไป ไม่บ้วนทิ้งเลย เขาก็พึงถึงความตาย หรือถึงทุกข์แทบตาย เพราะการดื่มน้ำนั้น เป็นเหตุทันที แม้ฉันใด ดูกรภิกษุทั้งหลาย สมณะหรือพราหมณ์เหล่าใดเหล่า หนึ่งในอดีตกาล ได้เห็นอารมณ์อันเป็นที่รักเป็นที่ชื่นใจในโลก ฯลฯ ในอนาคตกาล ฯลฯ สมณะหรือพราหมณ์เหล่าใดเหล่าหนึ่งในปัจจุบันนี้ เห็นอารมณ์เป็นที่รักเป็น ที่ชื่นใจในโลกนั้น โดยความเป็นของเที่ยง โดยความเป็นสุข โดยความเป็นตัวตน โดยความเป็นของไม่มีโรค โดยความเป็นของเกษม สมณะหรือพราหมณ์เหล่านั้น ชื่อว่า ย่อมทำตัณหาให้เจริญขึ้น สมณะหรือพราหมณ์เหล่าใดทำตัณหาให้เจริญขึ้น สมณะหรือพราหมณ์เหล่านั้นชื่อว่าย่อมทำอุปธิให้เจริญขึ้น สมณะหรือพราหมณ์ เหล่าใดทำอุปธิให้เจริญขึ้น สมณะหรือพราหมณ์เหล่านั้นชื่อว่าย่อมทำทุกข์ให้เจริญ ขึ้น สมณะหรือพราหมณ์เหล่าใดทำทุกข์ให้เจริญขึ้น สมณะหรือพราหมณ์เหล่านั้น ชื่อว่าย่อมไม่พ้นไปจากชาติ ชรา มรณะ โสกะ ปริเทวะ ทุกข์ โทมนัสและอุปายาส เรากล่าวว่า เขาย่อมไม่พ้นไปจากทุกข์ได้เลย ก็ฉันนั้นเหมือนกันแล ฯ
เทียบรายประโยค (16 ประโยค)
sn12.66:9.1 #
เสยฺยถาปิ ภิกฺขเว อาปานียกํโส วณฺณสมฺปนฺโน คนฺธสมฺปนฺโน รสสมฺปนฺโน ฯ✎ ร่าง
Seyyathāpi, bhikkhave, āpānīyakaṁso vaṇṇasampanno gandhasampanno rasasampanno.
Suppose there was a bronze goblet of beverage that had a nice color, aroma, and flavor.
อ้างอิงPTS 2.110 · สยามรัฐ 16.134 · ฉัฏฐสังคายนา 24.97 · พุทธชยันตี 14.172
sn12.66:9.2 #
โส จ โข วิเสน สํสฏฺโฐ ฯ✎ ร่าง
So ca kho visena saṁsaṭṭho.
But it was mixed with poison.
sn12.66:9.3 #
อถ ปุริโส อาคจฺเฉยฺย ฆมฺมาภิตตฺโต ฆมฺมปเรโต กิลนฺโต ตสิโต ปิปาสิโต ฯ✎ ร่าง
Atha puriso āgaccheyya ghammābhitatto ghammapareto kilanto tasito pipāsito.
Then along comes a man struggling in the oppressive heat, weary, thirsty, and parched.
sn12.66:9.4 #
ตเมนํ เอวํ วเทยฺยุํ✎ ร่าง
Tamenaṁ evaṁ vadeyyuṁ:
They’d say to him:
sn12.66:9.5 #
อยํ เต อมฺโภ ปุริส อาปานียกํโส วณฺณสมฺปนฺโน คนฺธสมฺปนฺโน รสสมฺปนฺโน✎ ร่าง
‘ayaṁ te, ambho purisa, āpānīyakaṁso vaṇṇasampanno gandhasampanno rasasampanno;
‘Here, my man, this bronze goblet of beverage has a nice color, aroma, and flavor.
sn12.66:9.6 #
โส จ โข วิเสน สํสฏฺโฐ✎ ร่าง
so ca kho visena saṁsaṭṭho.
But it’s mixed with poison.
sn12.66:9.7 #
สเจ อากงฺขสิ ปิว✎ ร่าง
Sace ākaṅkhasi piva.
Drink it if you like.
sn12.66:9.8 #
ปิวโต หิ โข ตํ ฉาเทสฺสติ วณฺเณนปิ คนฺเธนปิ รเสนปิ ปิวิตฺวา จ ปน ตโตนิทานํ มรณํ วา นิคจฺฉสิ มรณมตฺตํ วา ทุกฺขนฺติ ฯ✎ ร่าง
Pivato hi kho taṁ chādessati vaṇṇenapi gandhenapi rasenapi, pivitvā ca pana tatonidānaṁ maraṇaṁ vā nigacchasi maraṇamattaṁ vā dukkhan’ti.
If you drink it, the color, aroma, and flavor will be appetizing, but it will result in death or deadly pain.’
sn12.66:9.9 #
โส ตํ อาปานียกํสํ สหสา อปฺปฏิสงฺขา ปิเวยฺย น ปฏินิสฺสชฺเชยฺย ฯ✎ ร่าง
So taṁ āpānīyakaṁsaṁ sahasā appaṭisaṅkhā piveyya, nappaṭinissajjeyya.
He wouldn’t put that beverage down. Hastily, without reflection, he’d drink it,
sn12.66:9.10 #
โส ตโตนิทานํ มรณํ วา นิคจฺเฉยฺย มรณมตฺตํ วา ทุกฺขํ ฯ✎ ร่าง
So tatonidānaṁ maraṇaṁ vā nigaccheyya maraṇamattaṁ vā dukkhaṁ.
resulting in death or deadly pain.
sn12.66:9.11 #
เอวเมว โข ภิกฺขเว เย หิ เกจิ อตีตมทฺธานํ สมณา วา พฺราหฺมณา วา ยํ โลเก ปิยรูปํ สาตรูปํ ฯเปฯ✎ ร่าง
Evameva kho, bhikkhave, ye hi keci atītamaddhānaṁ samaṇā vā brāhmaṇā vā yaṁ loke piyarūpaṁ …pe…
In the same way, there are ascetics and brahmins of the past …
sn12.66:9.12 #
อนาคตมทฺธานํ ฯเปฯ✎ ร่าง
anāgatamaddhānaṁ …pe…
future …
sn12.66:9.13 #
เอตรหิ สมณา วา พฺราหฺมณา วา ยํ โลเก ปิยรูปํ สาตรูปํ ตํ นิจฺจโต ปสฺสนฺติ @เชิงอรรถ: ๑ ยุ. สมฺปนฺโน ฯ สุขโต ปสฺสนฺติ อตฺตโต ปสฺสนฺติ อาโรคฺยโต ปสฺสนฺติ เขมโต ปสฺสนฺติ เต ตณฺหํ วฑฺเฒนฺติ ฯ✎ ร่าง
etarahi samaṇā vā brāhmaṇā vā yaṁ loke piyarūpaṁ sātarūpaṁ taṁ niccato passanti sukhato passanti attato passanti ārogyato passanti khemato passanti, te taṇhaṁ vaḍḍhenti.
There are ascetics and brahmins in the present who see the things that seem nice and pleasant in the world as permanent, as pleasurable, as self, as healthy, and as safe. Their craving grows.
sn12.66:9.14 #
เย ตณฺหํ วฑฺเฒนฺติ เต อุปธึ วฑฺเฒนฺติ✎ ร่าง
Ye taṇhaṁ vaḍḍhenti te upadhiṁ vaḍḍhenti.
As their craving grows, their attachments grow.
sn12.66:9.15 #
เย อุปธึ วฑฺเฒนฺติ เต ทุกฺขํ วฑฺเฒนฺติ✎ ร่าง
Ye upadhiṁ vaḍḍhenti te dukkhaṁ vaḍḍhenti.
As their attachments grow, their suffering grows.
sn12.66:9.16 #
เย ทุกฺขํ วฑฺเฒนฺติ เต น ปริมุจฺจนฺติ ชาติยา ชราย มรเณน โสเกหิ ปริเทเวหิ ทุกฺเขหิ โทมนสฺเสหิ อุปายาเสหิ น ปริมุจฺจนฺติ ทุกฺขสฺมาติ วทามิ ฯ✎ ร่าง
Ye dukkhaṁ vaḍḍhenti te na parimuccanti jātiyā jarāya maraṇena sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, ‘na parimuccanti dukkhasmā’ti vadāmi.
And as their suffering grows, they are not freed from rebirth, old age, and death, from sorrow, lamentation, pain, sadness, and distress. They are not freed from suffering, I say.
‹ กลับสารบัญ เล่ม ๑๖ — สังยุตตนิกาย นิทานวรรค
ความน่าเชื่อถือ: ✓ ทางการ 🤖 AI จับคู่ ✎ ร่าง — "ร่าง" คือจับคู่อัตโนมัติ อาจคลาดเคลื่อน ยังไม่ตรวจทาน