เนื้อความทั้งข้อ
[๗๗๙] สมัยหนึ่ง ท่านพระสารีบุตรและท่านพระมหาโกฏฐิตะอยู่
ณ ป่าอิสิปตนมฤคทายวัน ใกล้เมืองพาราณสี ครั้งนั้นแล ในเวลาเย็น ท่าน
พระสารีบุตรออกจากที่หลีกเร้นแล้ว ได้เข้าไปหาท่านพระมหาโกฏฐิตะถึงที่อยู่
ได้ปราศรัยกับท่านพระมหาโกฏฐิตะ ครั้นผ่านการปราศรัยพอให้ระลึกถึงกันไป
แล้ว จึงนั่ง ณ ที่ควรส่วนข้างหนึ่ง ครั้นแล้วท่านพระสารีบุตรได้ถามท่านพระ-
*มหาโกฏฐิตะว่า ดูกรท่านมหาโกฏฐิตะ สัตว์เบื้องหน้าแต่ตายแล้วย่อมเกิดอีก
หรือ ฯลฯ สัตว์เบื้องหน้าแต่ตายแล้วย่อมเกิดอีกก็หามิได้ ย่อมไม่เกิดอีกก็หา
มิได้หรือ ฯลฯ เมื่อผมถามแล้วดังนี้ ท่านก็ตอบว่า ดูกรท่าน แม้ปัญหาข้อนี้
ก็เป็นปัญหาที่พระผู้มีพระภาคไม่ทรงพยากรณ์ ดูกรท่าน ก็อะไรเล่าเป็นเหตุเป็น
ปัจจัย ให้พระผู้มีพระภาคไม่ทรงพยากรณ์ปัญหาข้อนั้น ฯ
เอกํ สมยํ อายสฺมา จ สารีปุตฺโต อายสฺมา จ
มหาโกฏฺฐิโต พาราณสิยํ วิหรนฺติ อิสิปตเน มิคทาเย ฯ✎ ร่าง
Ekaṁ samayaṁ āyasmā ca sāriputto, āyasmā ca mahākoṭṭhiko bārāṇasiyaṁ viharanti isipatane migadāye.
At one time Venerable Sāriputta and Venerable Mahākoṭṭhita were staying near Varanasi, in the deer park at Isipatana.
อถ โข
อายสฺมา สารีปุตฺโต สายณฺหสมยํ ปฏิสลฺลานา วุฏฺฐิโต
เยนายสฺมา มหาโกฏฺฐิโต เตนุปสงฺกมิ อุปสงฺกมิตฺวา อายสฺมตา
มหาโกฏฺฐิเตน สทฺธึ สมฺโมทิ✎ ร่าง
Atha kho āyasmā sāriputto sāyanhasamayaṁ paṭisallānā vuṭṭhito yenāyasmā mahākoṭṭhiko tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā āyasmatā mahākoṭṭhikena saddhiṁ sammodi.
Then in the late afternoon, Venerable Sāriputta came out of retreat, went to Venerable Mahākoṭṭhita, and they greeted each other.
สมฺโมทนียํ กถํ สาราณียํ วีติสาเรตฺวา
เอกมนฺตํ นิสีทิ ฯ เอกมนฺตํ นิสินฺโน โข อายสฺมา สารีปุตฺโต
อายสฺมนฺตํ มหาโกฏฺฐิตํ เอตทโวจ✎ ร่าง
Sammodanīyaṁ kathaṁ sāraṇīyaṁ vītisāretvā ekamantaṁ nisīdi. Ekamantaṁ nisinno kho āyasmā sāriputto āyasmantaṁ mahākoṭṭhikaṁ etadavoca:
When the greetings and polite conversation were over, he sat down to one side and said to Mahākoṭṭhita:
กึ นุ โข อาวุโส
มหาโกฏฺฐิตา โหติ ตถาคโต ปรํ มรณาติ ฯเปฯ✎ ร่าง
“‘kiṁ nu kho, āvuso koṭṭhika, hoti tathāgato paraṁ maraṇā’ti …pe…
“Reverend Koṭṭhita, does a realized one still exist after death?” …
กึ ปนาวุโส เนว
โหติ น น โหติ ตถาคโต ปรํ มรณาติ ฯ อิติ ปุฏฺโฐ สมาโน✎ ร่าง
‘kiṁ panāvuso, neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’ti iti puṭṭho samāno:
“Reverend, when asked these questions, you say that this has not been declared by the Buddha.
เอตมฺปิ โข อาวุโส อพฺยากตํ ภควตา✎ ร่าง
‘etampi kho, āvuso, abyākataṁ bhagavatā—
เนว โหติ น น โหติ
ตถาคโต ปรํ มรณาติ วเทสิ ฯ✎ ร่าง
neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’ti vadesi.
โก นุ โข อาวุโส เหตุ โก
ปจฺจโย เยเนตํ อพฺยากตํ ภควตาติ ฯ✎ ร่าง
Ko nu kho, āvuso, hetu, ko paccayo, yenetaṁ abyākataṁ bhagavatā”ti?
What’s the cause, what’s the reason why this has not been declared by the Buddha?”
—
“Rūpārāmassa kho, āvuso, rūparatassa rūpasammuditassa rūpanirodhaṁ ajānato apassato yathābhūtaṁ, ‘hoti tathāgato paraṁ maraṇā’tipissa hoti;
“Reverend, if you like, love, and enjoy form, and don’t truly see the cessation of form, you think ‘a realized one still exists after death’ or
อ้างอิงPTS 4.389 · สยามรัฐ 18.473 · ฉัฏฐสังคายนา 26.357 · พุทธชยันตี 16.688