เนื้อความทั้งข้อ
แปลไทย ฉบับหลวง
บาลีอักษรไทย
[๑๖๕๖] ดูกรภิกษุทั้งหลาย ก็กุลบุตรเหล่าใดเหล่าหนึ่งในอดีตกาล ออกบวชเป็น
บรรพชิตโดยชอบ กุลบุตรเหล่านั้นทั้งหมด ออกบวชแล้วเพื่อรู้อริยสัจ ๔ ตามความเป็นจริง
กุลบุตรเหล่าใดเหล่าหนึ่งในอนาคตกาล จักออกบวชเป็นบรรพชิตโดยชอบ กุลบุตรเหล่านั้นทั้ง
หมด จักออกบวชเพื่อรู้อริยสัจ ๔ ตามความเป็นจริง กุลบุตรเหล่าใดเหล่าหนึ่งในปัจจุบันกาล
ออกบวชเป็นบรรพชิตโดยชอบ กุลบุตรเหล่านั้นทั้งหมด ออกบวชอยู่ เพื่อรู้อริยสัจ ๔ ตามความ
เป็นจริงอริยสัจ ๔ เป็นไฉน? คือ ทุกขอริยสัจ ทุกขสมุทัยอริยสัจ ทุกขนิโรธอริยสัจ ทุกขนิโรธ-
*คามินีปฏิปทาอริยสัจ ก็กุลบุตรเหล่าใดเหล่าหนึ่งในอดีตกาล ... ในอนาคตกาล ... ในปัจจุบันกาล
ออกบวชเป็นบรรพชิตโดยชอบ กุลบุตรเหล่านั้นทั้งหมด ออกบวชเพื่อรู้อริยสัจ ๔ นี้แลตามความ
เป็นจริง ดูกรภิกษุทั้งหลาย เพราะฉะนั้นแหละ เธอทั้งหลายพึงกระทำความเพียรเพื่อรู้ตามความ
เป็นจริงว่า นี้ทุกข์ ฯลฯ นี้ทุกขนิโรธคามินีปฏิปทา.
▴ ย่อ
เย หิ เกจิ ภิกฺขเว อตีตมทฺธานํ กุลปุตฺตา สมฺมา
อคารสฺมา อนคาริยํ ปพฺพชึสุ สพฺเพ เต จตุนฺนํ อริยสจฺจานํ
ยถาภูตํ อภิสมยาย ฯ✎ ร่าง
“Ye hi keci, bhikkhave, atītamaddhānaṁ kulaputtā sammā agārasmā anagāriyaṁ pabbajiṁsu, sabbe te catunnaṁ ariyasaccānaṁ yathābhūtaṁ abhisamayāya.
“Mendicants, whatever gentlemen—past,
เย หิ เกจิ ภิกฺขเว อนาคตมทฺธานํ กุลปุตฺตา
สมฺมา อคารสฺมา อนคาริยํ ปพฺพชิสฺสนฺติ สพฺเพ เต
จตุนฺนํ อริยสจฺจานํ ยถาภูตํ อภิสมยาย ฯ✎ ร่าง
Ye hi keci, bhikkhave, anāgatamaddhānaṁ kulaputtā sammā agārasmā anagāriyaṁ pabbajissanti, sabbe te catunnaṁ ariyasaccānaṁ yathābhūtaṁ abhisamayāya.
future,
เย หิ เกจิ ภิกฺขเว
เอตรหิ กุลปุตฺตา สมฺมา อคารสฺมา อนคาริยํ ปพฺพชนฺติ สพฺเพ
เต จตุนฺนํ อริยสจฺจานํ ยถาภูตํ อภิสมยาย ฯ✎ ร่าง
Ye hi keci, bhikkhave, etarahi kulaputtā sammā agārasmā anagāriyaṁ pabbajanti, sabbe te catunnaṁ ariyasaccānaṁ yathābhūtaṁ abhisamayāya.
or present—rightly go forth from the lay life to homelessness, all of them do so in order to truly comprehend the four noble truths.
กตเมสํ จตุนฺนํ ฯ✎ ร่าง
Katamesaṁ catunnaṁ?
What four?
อ้างอิง พุทธชยันตี 17.2.262
ทุกฺขสฺส อริยสจฺจสฺส ทุกฺขสมุทยสฺส อริยสจฺจสฺส ทุกฺขนิโรธสฺส
อริยสจฺจสฺส ทุกฺขนิโรธคามินีปฏิปทาย อริยสจฺจสฺส ฯ✎ ร่าง
Dukkhassa ariyasaccassa dukkhasamudayassa ariyasaccassa dukkhanirodhassa ariyasaccassa dukkhanirodhagāminiyā paṭipadāya ariyasaccassa.
The noble truths of suffering, the origin of suffering, the cessation of suffering, and the practice that leads to the cessation of suffering.
เย หิ
เกจิ ภิกฺขเว อตีตมทฺธานํ กุลปุตฺตา สมฺมา อคารสฺมา อนคาริยํ
ปพฺพชึสุ✎ ร่าง
Ye hi keci, bhikkhave, atītamaddhānaṁ kulaputtā sammā agārasmā anagāriyaṁ pabbajiṁsu …pe…
Whatever gentlemen—past,
ปพฺพชิสฺสนฺติ✎ ร่าง
pabbajissanti …pe…
future,
ปพฺพชนฺติ สพฺเพ เต อิเมสํเยว จตุนฺนํ
อริยสจฺจานํ ยถาภูตํ อภิสมยาย ฯ✎ ร่าง
pabbajanti, sabbe te imesaṁyeva catunnaṁ ariyasaccānaṁ yathābhūtaṁ abhisamayāya.
or present—rightly go forth from the lay life to homelessness, all of them do so in order to truly comprehend the four noble truths.
ตสฺมา ติห ภิกฺขเว อิทํ
ทุกฺขนฺติ โยโค กรณีโย ฯเปฯ อยํ ทุกฺขนิโรธคามินี ปฏิปทาติ
โยโค กรณีโยติ ฯ✎ ร่าง
Tasmātiha, bhikkhave, ‘idaṁ dukkhan’ti yogo karaṇīyo, ‘ayaṁ dukkhasamudayo’ti yogo karaṇīyo, ‘ayaṁ dukkhanirodho’ti yogo karaṇīyo, ‘ayaṁ dukkhanirodhagāminī paṭipadā’ti yogo karaṇīyo”ti.
That’s why you should practice meditation to understand: ‘This is suffering’ … ‘This is the origin of suffering’ … ‘This is the cessation of suffering’ … ‘This is the practice that leads to the cessation of suffering’.”
—
Saṁyutta Nikāya 56.4
Linked Discourses 56.4
—
1. Samādhivagga
1. Immersion