‹ กลับ
ฐานสูตร
เล่ม ๒๒ — อังคุตตรนิกาย ปัญจก–ฉักกนิบาต · ข้อ 57 · อํ.ปัญจก. ๒๒/๑๖๔๙ ↗
👁 การแสดงผล
แตะเพื่อเปิด/ปิดแต่ละส่วน
เนื้อความทั้งข้อ
[๕๗] ดูกรภิกษุทั้งหลาย ฐานะ ๕ ประการนี้ อันสตรี บุรุษ คฤหัสถ์ หรือบรรพชิตควรพิจารณาเนืองๆ ๕ ประการเป็นไฉน คือ สตรี บุรุษ คฤหัสถ์ หรือบรรพชิต ควรพิจารณาเนืองๆ ว่า เรามีความแก่เป็นธรรมดา ไม่ล่วงพ้น ความแก่ไปได้ ๑ เรามีความเจ็บไข้เป็นธรรมดา ไม่ล่วงพ้นความเจ็บไข้ไปได้ ๑ เรามีความตายเป็นธรรมดา ไม่ล่วงพ้นความตายไปได้ ๑ เราจะต้องพลัดพรากจาก ของรักของชอบใจทั้งสิ้น ๑ เรามีกรรมเป็นของตน เป็นทายาทแห่งกรรม มีกรรม เป็นกำเนิด มีกรรมเป็นเผ่าพันธุ์ มีกรรมเป็นที่พึ่ง จักทำกรรมใด ดีก็ตาม ชั่ว ก็ตาม เราจะเป็นผู้รับผลของกรรมนั้น ๑ ฯ ดูกรภิกษุทั้งหลาย เพราะอาศัยอำนาจประโยชน์อะไร สตรี บุรุษ คฤหัสถ์ หรือบรรพชิต จึงควรพิจารณาเนืองๆ ว่า เรามีความแก่เป็นธรรมดา ไม่ล่วงพ้น ความแก่ไปได้ ดูกรภิกษุทั้งหลาย ความมัวเมาในความเป็นหนุ่มสาวมีอยู่แก่สัตว์ ทั้งหลาย ซึ่งเป็นเหตุให้สัตว์ทั้งหลายประพฤติทุจริตด้วยกาย วาจา ใจ เมื่อเขา พิจารณาฐานะนั้นอยู่เนืองๆ ย่อมละความมัวเมาในความเป็นหนุ่มสาวนั้นได้โดย สิ้นเชิง หรือทำให้เบาบางลงได้ ดูกรภิกษุทั้งหลาย เพราะอาศัยอำนาจประโยชน์ นี้แล สตรี บุรุษ คฤหัสถ์ หรือบรรพชิต จึงควรพิจารณาเนืองๆ ว่า เรามี ความแก่เป็นธรรมดา ไม่ล่วงพ้นความแก่ไปได้ ฯ ดูกรภิกษุทั้งหลาย เพราะอาศัยอำนาจประโยชน์อะไร สตรี บุรุษ คฤหัสถ์ หรือบรรพชิต จึงควรพิจารณาเนืองๆ ว่า เรามีความเจ็บไข้เป็นธรรมดา ไม่ล่วง พ้นความเจ็บไข้ไปได้ ดูกรภิกษุทั้งหลาย ความมัวเมาในความไม่มีโรคมีอยู่แก่ สัตว์ทั้งหลาย ซึ่งเป็นเหตุให้สัตว์ทั้งหลาย ประพฤติทุจริตด้วยกาย วาจา ใจ เมื่อเขาพิจารณาฐานะนั้นอยู่เนืองๆ ย่อมละความมัวเมาในความไม่มีโรคนั้นได้โดย สิ้นเชิง หรือทำให้เบาบางลงได้ ดูกรภิกษุทั้งหลาย เพราะอาศัยอำนาจประโยชน์ นี้แล สตรี บุรุษ คฤหัสถ์ หรือบรรพชิต จึงควรพิจารณาเนืองๆ ว่า เรามี ความเจ็บไข้เป็นธรรมดา ไม่ล่วงพ้นความเจ็บไปได้ ฯ ดูกรภิกษุทั้งหลาย เพราะอาศัยอำนาจประโยชน์อะไร สตรี บุรุษ คฤหัสถ์ หรือบรรพชิต จึงควรพิจารณาเนืองๆ ว่า เรามีความตายเป็นธรรมดา ไม่ล่วงพ้น ความตายไปได้ ดูกรภิกษุทั้งหลาย ความมัวเมาในชีวิตมีอยู่แก่สัตว์ทั้งหลาย ซึ่ง เป็นเหตุให้สัตว์ทั้งหลายประพฤติทุจริตด้วยกาย วาจา ใจ เมื่อเขาพิจารณาฐานะ นั้นอยู่เนืองๆ ย่อมละความมัวเมาในชีวิตนั้นได้โดยสิ้นเชิง หรือทำให้เบาบางลง ได้ ดูกรภิกษุทั้งหลาย เพราะอาศัยอำนาจประโยชน์นี้แล สตรี บุรุษ คฤหัสถ์ หรือบรรพชิต จึงควรพิจารณาเนืองๆ ว่า เรามีความตายเป็นธรรมดา ไม่ล่วงพ้น ความตายไปได้ ฯ ดูกรภิกษุทั้งหลาย เพราะอาศัยอำนาจประโยชน์อะไร สตรี บุรุษ คฤหัสถ์ หรือบรรพชิต จึงควรพิจารณาเนืองๆ ว่า เราจะต้องพลัดพรากจากของรักของชอบใจ ทั้งสิ้น ดูกรภิกษุทั้งหลาย ความพอใจ ความรักใคร่ในของรักมีอยู่แก่สัตว์ทั้งหลาย ซึ่งเป็นเหตุให้สัตว์ทั้งหลายประพฤติทุจริตด้วยกาย วาจา ใจ เมื่อเขาพิจารณา ฐานะนั้นอยู่เนืองๆ ย่อมละความพอใจ ความรักใคร่ในของรักนั้นได้โดยสิ้นเชิง หรือทำให้เบาบางลงได้ ดูกรภิกษุทั้งหลาย เพราะอาศัยอำนาจประโยชน์นี้แล สตรี บุรุษ คฤหัสถ์ หรือบรรพชิต จึงควรพิจารณาเนืองๆ ว่า เราจะต้อง พลัดพรากจากของรักของชอบใจทั้งสิ้น ฯ ดูกรภิกษุทั้งหลาย เพราะอาศัยอำนาจประโยชน์อะไร สตรี บุรุษ คฤหัสถ์ หรือบรรพชิต จึงควรพิจารณาเนืองๆ ว่า เรามีกรรมเป็นของตน เป็นทายาทแห่ง กรรม มีกรรมเป็นกำเนิด มีกรรมเป็นเผ่าพันธุ์ มีกรรมเป็นที่พึ่ง จักทำกรรมใด ดีก็ตาม ชั่วก็ตาม เราจักเป็นผู้รับผลของกรรมนั้น ดูกรภิกษุทั้งหลาย กายทุจริต วจีทุจริต มโนทุจริต มีอยู่แก่สัตว์ทั้งหลาย เมื่อเขาพิจารณาฐานะนั้นอยู่เนืองๆ ย่อมละทุจริตได้โดยสิ้นเชิง หรือทำให้เบาบางลงได้ ดูกรภิกษุทั้งหลาย เพราะอาศัย อำนาจประโยชน์นี้แล สตรี บุรุษ คฤหัสถ์ หรือบรรพชิต จึงควรพิจารณา เนืองๆ ว่า เรามีกรรมเป็นของตน เป็นทายาทแห่งกรรม มีกรรมเป็นกำเนิด มีกรรมเป็นเผ่าพันธุ์ มีกรรมเป็นที่พึ่ง จักทำกรรมใด ดีก็ตาม ชั่วก็ตาม เราจัก เป็นผู้รับผลของกรรมนั้น ฯ ดูกรภิกษุทั้งหลาย อริยสาวกนั้นย่อมพิจารณาเห็นดังนี้ว่า ไม่ใช่เราแต่ ผู้เดียวเท่านั้นที่มีความแก่เป็นธรรมดา ไม่ล่วงพ้นความแก่ไปได้ โดยที่แท้ สัตว์ ทั้งปวงบรรดาที่มีการมา การไป การจุติ การอุบัติ ล้วนมีความแก่เป็นธรรมดา ไม่ล่วงพ้นความแก่ไปได้ เมื่ออริยสาวกนั้นพิจารณาฐานะนั้นอยู่เนืองๆ มรรค ย่อมเกิดขึ้น อริยสาวกนั้นย่อมเสพ อบรม ทำให้มากซึ่งมรรคนั้น เมื่อเสพ อบรม ทำให้มากซึ่งมรรคนั้นอยู่ ย่อมละสังโยชน์ได้ อนุสัยย่อมสิ้นไป อริยสาวก นั้นย่อมพิจารณาเห็นดังนี้ว่า ไม่ใช่เราแต่ผู้เดียวเท่านั้น ที่มีความเจ็บไข้เป็น ธรรมดา ไม่ล่วงพ้นความเจ็บไข้ไปได้ โดยที่แท้ สัตว์ทั้งปวงบรรดาที่มีการมา การไป การจุติ การอุบัติ ล้วนมีความเจ็บไข้เป็นธรรมดา ไม่ล่วงพ้นความเจ็บไข้ ไปได้ เมื่ออริยสาวกนั้นพิจารณาฐานะนั้นอยู่เนืองๆ มรรคย่อมเกิดขึ้น อริยสาวก นั้นย่อมเสพ อบรม ทำให้มากซึ่งมรรคนั้น เมื่อเสพ อบรม ทำให้มากซึ่งมรรค นั้นอยู่ ย่อมละสังโยชน์ได้ อนุสัยย่อมสิ้นไป อริยสาวกนั้นย่อมพิจารณาเห็น ดังนี้ว่า ไม่ใช่เราแต่ผู้เดียวเท่านั้นที่มีความตายเป็นธรรมดา ไม่ล่วงพ้นความตาย ไปได้ โดยที่แท้ สัตว์ทั้งปวงบรรดาที่มีการมา การไป การจุติ การอุบัติ ล้วน มีความตายเป็นธรรมดา ไม่ล่วงพ้นความตายไปได้ เมื่ออริยสาวกนั้นพิจารณาฐานะ นั้นอยู่เนืองๆ มรรคย่อมเกิดขึ้น อริยสาวกนั้น ย่อมเสพ อบรม ทำให้มากซึ่ง มรรคนั้น เมื่อเสพ อบรม ทำให้มากซึ่งมรรคนั้นอยู่ ย่อมละสังโยชน์ได้ อนุสัยย่อมสิ้นไป อริยสาวกนั้นย่อมพิจารณาเห็นดังนี้ว่า ไม่ใช่เราแต่ผู้เดียว เท่านั้นที่จะต้องพลัดพรากจากของรักของชอบใจทั้งสิ้น โดยที่แท้ สัตว์ทั้งปวง บรรดาที่มีการมา การไป การจุติ การอุบัติ ล้วนจะต้องพลัดพรากจากของรักของ ชอบใจทั้งสิ้น เมื่ออริยสาวกนั้นพิจารณาฐานะนั้นอยู่เนืองๆ มรรคย่อมเกิดขึ้น อริยสาวกนั้นย่อมเสพ อบรม ทำให้มากซึ่งมรรคนั้น เมื่อเสพ อบรม ทำให้ มากซึ่งมรรคนั้นอยู่ ย่อมละสังโยชน์ได้ อนุสัยย่อมสิ้นไป อริยสาวกนั้นย่อม พิจารณาเห็นดังนี้ว่า ไม่ใช่เราแต่ผู้เดียวเท่านั้นที่มีกรรมเป็นของตน เป็นทายาท แห่งกรรม มีกรรมเป็นกำเนิด มีกรรมเป็นเผ่าพันธุ์ มีกรรมเป็นที่พึ่ง จักทำกรรมใด ดีก็ตาม ชั่วก็ตาม เราจักเป็นผู้รับผลของกรรมนั้น โดยที่แท้ สัตว์ทั้งปวงบรรดา ที่มีการมา การไป การจุติ การอุบัติ ล้วนมีกรรมเป็นของตน เป็นทายาทแห่ง กรรม มีกรรมเป็นกำเนิด มีกรรมเป็นเผ่าพันธุ์ มีกรรมเป็นที่พึ่ง จักทำกรรมใด ดีก็ตาม ชั่วก็ตาม จักเป็นผู้รับผลของกรรมนั้น เมื่ออริยสาวกนั้นพิจารณาฐานะ นั้นอยู่เนืองๆ มรรคย่อมเกิดขึ้น อริยสาวกนั้นย่อมเสพ อบรม ทำให้มากซึ่ง มรรคนั้น เมื่อเสพ อบรม ทำให้มากซึ่งมรรคนั้นอยู่ ย่อมละสังโยชน์ได้ อนุสัยย่อมสิ้นไป ฯ สัตว์ทั้งหลาย ย่อมมีความแก่เป็นธรรมดา มีความเจ็บไข้ เป็นธรรมดา มีความตายเป็นธรรมดา สัตว์ทั้งหลายย่อม เป็นไปตามธรรมดา พวกปุถุชนย่อมเกลียด ถ้าเราพึงเกลียด ธรรมนั้น ในพวกสัตว์ผู้มีอย่างนั้นเป็นธรรมดา ข้อนั้นไม่ สมควรแก่เราผู้เป็นอยู่อย่างนี้ เรานั้นเป็นอยู่อย่างนี้ ทราบ ธรรมที่หาอุปธิมิได้ เห็นการออกบวชโดยเป็นธรรมเกษม ครอบงำความมัวเมาทั้งปวงในความไม่มีโรค ในความเป็น หนุ่มสาว และในชีวิต ความอุตสาหะได้มีแล้ว แก่เราผู้ เห็นเฉพาะซึ่งนิพพาน บัดนี้ เราไม่ควรเพื่อเสพกามทั้งหลาย จักเป็นผู้ประพฤติไม่ถอยหลัง ตั้งหน้าประพฤติพรหมจรรย์ ฯ
เทียบรายประโยค (78 ประโยค)
an5.57:3.1 #
Kiñca, bhikkhave, atthavasaṁ paṭicca ‘byādhidhammomhi, byādhiṁ anatīto’ti abhiṇhaṁ paccavekkhitabbaṁ itthiyā vā purisena vā gahaṭṭhena vā pabbajitena vā?
What is the advantage of often reviewing this: ‘I am liable to get sick, I am not exempt from sickness’?
อ้างอิงฉัฏฐสังคายนา 37.67
an5.57:0.1 #
Aṅguttara Nikāya 5.57
Numbered Discourses 5.57
an5.57:0.2 #
6. Nīvaraṇavagga
6. Hindrances
an5.57:0.3 #
Abhiṇhapaccavekkhitabbaṭhānasutta
Subjects for Regular Reviewing
an5.57:1.1 #
ปญฺจิมานิ ภิกฺขเว ฐานานิ อภิณฺหํ ปจฺจเวกฺขิตพฺพานิ อิตฺถิยา วา ปุริเสน วา คหฏฺเฐน วา ปพฺพชิเตน วา🤖 AI จับคู่
“Pañcimāni, bhikkhave, ṭhānāni abhiṇhaṁ paccavekkhitabbāni itthiyā vā purisena vā gahaṭṭhena vā pabbajitena vā.
“Mendicants, a woman or a man, a layperson or a renunciate should often review these five subjects.
อ้างอิงPTS 3.72 · พุทธชยันตี 20.114
an5.57:1.2 #
กตมานิ ปญฺจ🤖 AI จับคู่
Katamāni pañca?
What five?
an5.57:1.3 #
ชราธมฺโมมฺหิ ชรํ อนตีโตติ อภิณฺหํ ปจฺจเวกฺขิตพฺพํ อิตฺถิยา วา ปุริเสน วา คหฏฺเฐน วา ปพฺพชิเตน วา🤖 AI จับคู่
‘Jarādhammomhi, jaraṁ anatīto’ti abhiṇhaṁ paccavekkhitabbaṁ itthiyā vā purisena vā gahaṭṭhena vā pabbajitena vā.
‘I am liable to grow old, I am not exempt from old age.’ A woman or a man, a layperson or a renunciate should often review this.
an5.57:1.4 #
พฺยาธิธมฺโมมฺหิ พฺยาธึ อนตีโตติ อภิณฺหํ ปจฺจเวกฺขิตพฺพํ อิตฺถิยา วา ปุริเสน วา คหฏฺเฐน วา ปพฺพชิเตน วา🤖 AI จับคู่
‘Byādhidhammomhi, byādhiṁ anatīto’ti abhiṇhaṁ paccavekkhitabbaṁ itthiyā vā purisena vā gahaṭṭhena vā pabbajitena vā.
‘I am liable to get sick, I am not exempt from sickness.’ …
an5.57:1.5 #
มรณธมฺโมมฺหิ มรณํ อนตีโตติ อภิณฺหํ @เชิงอรรถ: ๑ โป. จสฺส ฯ ปจฺจเวกฺขิตพฺพํ อิตฺถิยา วา ปุริเสน วา คหฏฺเฐน วา ปพฺพชิเตน วา🤖 AI จับคู่
‘Maraṇadhammomhi, maraṇaṁ anatīto’ti abhiṇhaṁ paccavekkhitabbaṁ itthiyā vā purisena vā gahaṭṭhena vā pabbajitena vā.
‘I am liable to die, I am not exempt from death.’ …
an5.57:1.6 #
สพฺเพหิ เม ปิเยหิ มนาเปหิ นานาภาโว วินาภาโวติ อภิณฺหํ ปจฺจเวกฺขิตพฺพํ อิตฺถิยา วา ปุริเสน วา คหฏฺเฐน วา ปพฺพชิเตน วา🤖 AI จับคู่
‘Sabbehi me piyehi manāpehi nānābhāvo vinābhāvo’ti abhiṇhaṁ paccavekkhitabbaṁ itthiyā vā purisena vā gahaṭṭhena vā pabbajitena vā.
‘I must be parted and separated from all I hold dear and beloved.’ …
an5.57:1.7 #
กมฺมสฺสโกมฺหิ กมฺมทายาโท กมฺมโยนิ กมฺมพนฺธุ กมฺมปฏิสรโณ🤖 AI จับคู่
‘Kammassakomhi, kammadāyādo kammayoni kammabandhu kammapaṭisaraṇo.
‘I am the owner of my deeds and heir to my deeds. Deeds are my womb, my relative, and my refuge.
an5.57:1.8 #
ยํ กมฺมํ กริสฺสามิ กลฺยาณํ วา ปาปกํ วา🤖 AI จับคู่
Yaṁ kammaṁ karissāmi—kalyāṇaṁ vā pāpakaṁ vā—
I shall be the heir of whatever deeds I do, whether good or bad.’
an5.57:1.9 #
ตสฺส ทายาโท ภวิสฺสามีติ อภิณฺหํ ปจฺจเวกฺขิตพฺพํ อิตฺถิยา วา ปุริเสน วา คหฏฺเฐน วา ปพฺพชิเตน วา ฯ🤖 AI จับคู่
tassa dāyādo bhavissāmī’ti abhiṇhaṁ paccavekkhitabbaṁ itthiyā vā purisena vā gahaṭṭhena vā pabbajitena vā.
A woman or a man, a layperson or a renunciate should often review this.
an5.57:2.1 #
กิญฺจ ๑- ภิกฺขเว อตฺถวสํ ปฏิจฺจ ชราธมฺโมมฺหิ ชรํ อนตีโตติ อภิณฺหํ ปจฺจเวกฺขิตพฺพํ อิตฺถิยา วา ปุริเสน วา คหฏฺเฐน วา ปพฺพชิเตน วา🤖 AI จับคู่
Kiñca, bhikkhave, atthavasaṁ paṭicca ‘jarādhammomhi, jaraṁ anatīto’ti abhiṇhaṁ paccavekkhitabbaṁ itthiyā vā purisena vā gahaṭṭhena vā pabbajitena vā?
What is the advantage for a woman or a man, a layperson or a renunciate of often reviewing this: ‘I am liable to grow old, I am not exempt from old age’?
an5.57:2.2 #
อตฺถิ ภิกฺขเว สตฺตานํ โยพฺพเน โยพฺพนมโท เยน มเทน สตฺตา ๒- กาเยน ทุจฺจริตํ จรนฺติ วาจาย ทุจฺจริตํ จรนฺติ มนสา ทุจฺจริตํ จรนฺติ🤖 AI จับคู่
Atthi, bhikkhave, sattānaṁ yobbane yobbanamado, yena madena mattā kāyena duccaritaṁ caranti, vācāya duccaritaṁ caranti, manasā duccaritaṁ caranti.
There are sentient beings who, intoxicated with the vanity of youth, do bad things by way of body, speech, and mind.
an5.57:2.3 #
ตสฺส ตณฺฐานํ อภิณฺหํ ปจฺจเวกฺขโต โย โยพฺพเน โยพฺพนมโท โส สพฺพโส วา ปหียติ ตนุ วา ปน โหติ🤖 AI จับคู่
Tassa taṁ ṭhānaṁ abhiṇhaṁ paccavekkhato yo yobbane yobbanamado so sabbaso vā pahīyati tanu vā pana hoti.
Reviewing this subject often, they entirely give up the vanity of youth, or at least reduce it.
an5.57:2.4 #
อิทํ โข ภิกฺขเว อตฺถวสํ ปฏิจฺจ ชราธมฺโมมฺหิ ชรํ อนตีโตติ อภิณฺหํ ปจฺจเวกฺขิตพฺพํ อิตฺถิยา วา ปุริเสน วา คหฏฺเฐน วา ปพฺพชิเตน วา ฯ {๕๗.๒} กิญฺจ ๑- ภิกฺขเว อตฺถวสํ ปฏิจฺจ พฺยาธิธมฺโมมฺหิ พฺยาธึ อนตีโตติ อภิณฺหํ ปจฺจเวกฺขิตพฺพํ อิตฺถิยา วา ปุริเสน วา คหฏฺเฐน วา ปพฺพชิเตน วา🤖 AI จับคู่
Idaṁ kho, bhikkhave, atthavasaṁ paṭicca ‘jarādhammomhi, jaraṁ anatīto’ti abhiṇhaṁ paccavekkhitabbaṁ itthiyā vā purisena vā gahaṭṭhena vā pabbajitena vā.
This is the advantage for a woman or a man, a layperson or a renunciate of often reviewing this: ‘I am liable to grow old, I am not exempt from old age’.
an5.57:3.2 #
อตฺถิ ภิกฺขเว สตฺตานํ อาโรเคฺย อาโรคฺยมโท เยน มเทน สตฺตา กาเยน ทุจฺจริตํ จรนฺติ วาจาย ทุจฺจริตํ จรนฺติ มนสา ทุจฺจริตํ จรนฺติ🤖 AI จับคู่
Atthi, bhikkhave, sattānaṁ ārogye ārogyamado, yena madena mattā kāyena duccaritaṁ caranti, vācāya duccaritaṁ caranti, manasā duccaritaṁ caranti.
There are sentient beings who, drunk on the vanity of health, do bad things by way of body, speech, and mind.
an5.57:3.3 #
ตสฺส ตณฺฐานํ อภิณฺหํ ปจฺจเวกฺขโต โย อาโรเคฺย อาโรคฺยมโท โส สพฺพโส วา ปหียติ ตนุ วา ปน @เชิงอรรถ: ๑ โป. กญฺจ ฯ ยุ. กถญฺจ ฯ อปรํปิ เอวํ ญาตพฺพํ ฯ ๒ ม. ยุ. มตฺตา ฯ อปรํปิ@เอวํ ญาตพฺพํ ฯ โหติ🤖 AI จับคู่
Tassa taṁ ṭhānaṁ abhiṇhaṁ paccavekkhato yo ārogye ārogyamado so sabbaso vā pahīyati tanu vā pana hoti.
Reviewing this subject often, they entirely give up the vanity of health, or at least reduce it.
an5.57:3.4 #
อิทํ โข ภิกฺขเว อตฺถวสํ ปฏิจฺจ พฺยาธิธมฺโมมฺหิ พฺยาธึ อนตีโตติ อภิณฺหํ ปจฺจเวกฺขิตพฺพํ อิตฺถิยา วา ปุริเสน วา คหฏฺเฐน วา ปพฺพชิเตน วา ฯ🤖 AI จับคู่
Idaṁ kho, bhikkhave, atthavasaṁ paṭicca ‘byādhidhammomhi, byādhiṁ anatīto’ti abhiṇhaṁ paccavekkhitabbaṁ itthiyā vā purisena vā gahaṭṭhena vā pabbajitena vā.
This is the advantage of often reviewing this: ‘I am liable to get sick, I am not exempt from sickness’.
an5.57:4.1 #
กิญฺจ ภิกฺขเว อตฺถวสํ ปฏิจฺจ มรณธมฺโมมฺหิ มรณํ อนตีโตติ อภิณฺหํ ปจฺจเวกฺขิตพฺพํ อิตฺถิยา วา ปุริเสน วา คหฏฺเฐน วา ปพฺพชิเตน วา🤖 AI จับคู่
Kiñca, bhikkhave, atthavasaṁ paṭicca ‘maraṇadhammomhi, maraṇaṁ anatīto’ti abhiṇhaṁ paccavekkhitabbaṁ itthiyā vā purisena vā gahaṭṭhena vā pabbajitena vā?
What is the advantage of often reviewing this: ‘I am liable to die, I am not exempt from death’?
อ้างอิงPTS 3.73
an5.57:4.2 #
อตฺถิ ภิกฺขเว สตฺตานํ ชีวิเต ชีวิตมโท เยน มเทน สตฺตา กาเยน ทุจฺจริตํ จรนฺติ วาจาย ทุจฺจริตํ จรนฺติ มนสา ทุจฺจริตํ จรนฺติ🤖 AI จับคู่
Atthi, bhikkhave, sattānaṁ jīvite jīvitamado, yena madena mattā kāyena duccaritaṁ caranti, vācāya duccaritaṁ caranti, manasā duccaritaṁ caranti.
There are sentient beings who, drunk on the vanity of life, do bad things by way of body, speech, and mind.
an5.57:4.3 #
ตสฺส ตณฺฐานํ อภิณฺหํ ปจฺจเวกฺขโต โย ชีวิเต ชีวิตมโท โส สพฺพโส วา ปหียติ ตนุ วา ปน โหติ🤖 AI จับคู่
Tassa taṁ ṭhānaṁ abhiṇhaṁ paccavekkhato yo jīvite jīvitamado so sabbaso vā pahīyati tanu vā pana hoti.
Reviewing this subject often, they entirely give up the vanity of life, or at least reduce it.
an5.57:4.4 #
อิทํ โข ภิกฺขเว อตฺถวสํ ปฏิจฺจ มรณธมฺโมมฺหิ มรณํ อนตีโตติ อภิณฺหํ ปจฺจเวกฺขิตพฺพํ อิตฺถิยา วา ปุริเสน วา คหฏฺเฐน วา ปพฺพชิเตน วา ฯ🤖 AI จับคู่
Idaṁ kho, bhikkhave, atthavasaṁ paṭicca ‘maraṇadhammomhi, maraṇaṁ anatīto’ti abhiṇhaṁ paccavekkhitabbaṁ itthiyā vā purisena vā gahaṭṭhena vā pabbajitena vā.
This is the advantage of often reviewing this: ‘I am liable to die, I am not exempt from death’.
an5.57:5.1 #
กิญฺจ ภิกฺขเว อตฺถวสํ ปฏิจฺจ สพฺเพหิ เม ปิเยหิ มนาเปหิ นานาภาโว วินาภาโวติ อภิณฺหํ ปจฺจเวกฺขิตพฺพํ อิตฺถิยา วา ปุริเสน วา คหฏฺเฐน วา ปพฺพชิเตน วา🤖 AI จับคู่
Kiñca, bhikkhave, atthavasaṁ paṭicca ‘sabbehi me piyehi manāpehi nānābhāvo vinābhāvo’ti abhiṇhaṁ paccavekkhitabbaṁ itthiyā vā purisena vā gahaṭṭhena vā pabbajitena vā?
What is the advantage of often reviewing this: ‘I must be parted and separated from all I hold dear and beloved’?
อ้างอิงพุทธชยันตี 20.116
an5.57:5.2 #
อตฺถิ ภิกฺขเว สตฺตานํ ปิเยสุ ฉนฺทราโค ๑- เยน ราเคน สตฺตา กาเยน ทุจฺจริตํ จรนฺติ วาจาย ทุจฺจริตํ จรนฺติ มนสา ทุจฺจริตํ จรนฺติ🤖 AI จับคู่
Atthi, bhikkhave, sattānaṁ piyesu manāpesu yo chandarāgo yena rāgena rattā kāyena duccaritaṁ caranti, vācāya duccaritaṁ caranti, manasā duccaritaṁ caranti.
There are sentient beings who, aroused by desire and lust for their dear and beloved, do bad things by way of body, speech, and mind.
an5.57:5.3 #
ตสฺส ตณฺฐานํ อภิณฺหํ ปจฺจเวกฺขโต โย ปิเยสุ🤖 AI จับคู่
Tassa taṁ ṭhānaṁ abhiṇhaṁ paccavekkhato yo piyesu manāpesu chandarāgo so sabbaso vā pahīyati tanu vā pana hoti.
Reviewing this subject often, they entirely give up desire and lust for their dear and beloved, or at least reduce it.
an5.57:5.4 #
Idaṁ kho, bhikkhave, atthavasaṁ paṭicca ‘sabbehi me piyehi manāpehi nānābhāvo vinābhāvo’ti abhiṇhaṁ paccavekkhitabbaṁ itthiyā vā purisena vā gahaṭṭhena vā pabbajitena vā.
This is the advantage of often reviewing this: ‘I must be parted and separated from all I hold dear and beloved’.
an5.57:6.1 #
Kiñca, bhikkhave, atthavasaṁ paṭicca ‘kammassakomhi, kammadāyādo kammayoni kammabandhu kammapaṭisaraṇo, yaṁ kammaṁ karissāmi—
What is the advantage of often reviewing like this: ‘I am the owner of my deeds and heir to my deeds. Deeds are my womb, my relative, and my refuge.
อ้างอิงฉัฏฐสังคายนา 37.68
an5.57:6.2 #
kalyāṇaṁ vā pāpakaṁ vā—tassa dāyādo bhavissāmī’ti abhiṇhaṁ paccavekkhitabbaṁ itthiyā vā purisena vā gahaṭṭhena vā pabbajitena vā?
I shall be the heir of whatever deeds I do, whether good or bad’?
an5.57:6.3 #
Atthi, bhikkhave, sattānaṁ kāyaduccaritaṁ vacīduccaritaṁ manoduccaritaṁ.
There are sentient beings who do bad things by way of body, speech, and mind.
an5.57:6.4 #
Tassa taṁ ṭhānaṁ abhiṇhaṁ paccavekkhato sabbaso vā duccaritaṁ pahīyati tanu vā pana hoti.
Reviewing this subject often, they entirely give up bad conduct, or at least reduce it.
an5.57:6.5 #
Idaṁ kho, bhikkhave, atthavasaṁ paṭicca ‘kammassakomhi, kammadāyādo kammayoni kammabandhu kammapaṭisaraṇo, yaṁ kammaṁ karissāmi—
This is the advantage for a woman or a man, a layperson or a renunciate of often reviewing like this: ‘I am the owner of my deeds and heir to my deeds. Deeds are my womb, my relative, and my refuge.
an5.57:6.6 #
kalyāṇaṁ vā pāpakaṁ vā—
I shall be the heir of whatever deeds I do, whether good or bad.’
an5.57:6.7 #
tassa dāyādo bhavissāmī’ti abhiṇhaṁ paccavekkhitabbaṁ itthiyā vā purisena vā gahaṭṭhena vā pabbajitena vā.
an5.57:7.1 #
Sa kho so, bhikkhave, ariyasāvako iti paṭisañcikkhati:
Then that noble disciple reflects:
อ้างอิงPTS 3.74
an5.57:7.2 #
‘na kho ahaññeveko jarādhammo jaraṁ anatīto, atha kho yāvatā sattānaṁ āgati gati cuti upapatti sabbe sattā jarādhammā jaraṁ anatītā’ti.
‘It’s not just me who is liable to grow old, not being exempt from old age. For all sentient beings grow old according to their nature, as long as they come and go, pass away and are reborn.’
an5.57:7.3 #
Tassa taṁ ṭhānaṁ abhiṇhaṁ paccavekkhato maggo sañjāyati.
When they review this subject often, the path is born in them.
an5.57:7.4 #
So taṁ maggaṁ āsevati bhāveti bahulīkaroti.
They cultivate, develop, and make much of it.
an5.57:7.5 #
Tassa taṁ maggaṁ āsevato bhāvayato bahulīkaroto saṁyojanāni sabbaso pahīyanti anusayā byantīhonti.
By doing so, they give up the fetters and eliminate the underlying tendencies.
an5.57:8.1 #
‘Na kho ahaññeveko byādhidhammo byādhiṁ anatīto, atha kho yāvatā sattānaṁ āgati gati cuti upapatti sabbe sattā byādhidhammā byādhiṁ anatītā’ti.
‘It’s not just me who is liable to get sick, not being exempt from sickness. For all sentient beings get sick according to their nature, as long as they come and go, pass away and are reborn.’
an5.57:8.2 #
Tassa taṁ ṭhānaṁ abhiṇhaṁ paccavekkhato maggo sañjāyati.
When they review this subject often, the path is born in them.
an5.57:8.3 #
So taṁ maggaṁ āsevati bhāveti bahulīkaroti.
They cultivate, develop, and make much of it.
an5.57:8.4 #
Tassa taṁ maggaṁ āsevato bhāvayato bahulīkaroto saṁyojanāni sabbaso pahīyanti, anusayā byantīhonti.
By doing so, they give up the fetters and eliminate the underlying tendencies.
an5.57:9.1 #
‘Na kho ahaññeveko maraṇadhammo maraṇaṁ anatīto, atha kho yāvatā sattānaṁ āgati gati cuti upapatti sabbe sattā maraṇadhammā maraṇaṁ anatītā’ti.
‘It’s not just me who is liable to die, not being exempt from death. For all sentient beings die according to their nature, as long as they come and go, pass away and are reborn.’
อ้างอิงพุทธชยันตี 20.118
an5.57:9.2 #
Tassa taṁ ṭhānaṁ abhiṇhaṁ paccavekkhato maggo sañjāyati.
When they review this subject often, the path is born in them.
an5.57:9.3 #
So taṁ maggaṁ āsevati bhāveti bahulīkaroti.
They cultivate, develop, and make much of it.
an5.57:9.4 #
Tassa taṁ maggaṁ āsevato bhāvayato bahulīkaroto saṁyojanāni sabbaso pahīyanti, anusayā byantīhonti.
By doing so, they give up the fetters and eliminate the underlying tendencies.
an5.57:10.1 #
‘Na kho mayhevekassa sabbehi piyehi manāpehi nānābhāvo vinābhāvo, atha kho yāvatā sattānaṁ āgati gati cuti upapatti sabbesaṁ sattānaṁ piyehi manāpehi nānābhāvo vinābhāvo’ti.
‘It’s not just me who must be parted and separated from all I hold dear and beloved. For all sentient beings must be parted and separated from all they hold dear and beloved, as long as they come and go, pass away and are reborn.’
อ้างอิงฉัฏฐสังคายนา 37.69
an5.57:10.2 #
Tassa taṁ ṭhānaṁ abhiṇhaṁ paccavekkhato maggo sañjāyati.
When they review this subject often, the path is born in them.
an5.57:10.3 #
So taṁ maggaṁ āsevati bhāveti bahulīkaroti.
They cultivate, develop, and make much of it.
an5.57:10.4 #
Tassa taṁ maggaṁ āsevato bhāvayato bahulīkaroto saṁyojanāni sabbaso pahīyanti, anusayā byantīhonti.
By doing so, they give up the fetters and eliminate the underlying tendencies.
an5.57:11.1 #
‘Na kho ahaññeveko kammassako kammadāyādo kammayoni kammabandhu kammapaṭisaraṇo, yaṁ kammaṁ karissāmi—kalyāṇaṁ vā pāpakaṁ vā—tassa dāyādo bhavissāmi;
‘It’s not just me who shall be the owner of my deeds and heir to my deeds.
อ้างอิงPTS 3.75
an5.57:11.2 #
atha kho yāvatā sattānaṁ āgati gati cuti upapatti sabbe sattā kammassakā kammadāyādā kammayoni kammabandhu kammapaṭisaraṇā, yaṁ kammaṁ karissanti—kalyāṇaṁ vā pāpakaṁ vā—tassa dāyādā bhavissantī’ti.
For all sentient beings shall be the owners of their deeds and heirs to their deeds, as long as they come and go, pass away and are reborn.’
an5.57:11.3 #
Tassa taṁ ṭhānaṁ abhiṇhaṁ paccavekkhato maggo sañjāyati.
When they review this subject often, the path is born in them.
an5.57:11.4 #
So taṁ maggaṁ āsevati bhāveti bahulīkaroti.
They cultivate, develop, and make much of it.
an5.57:11.5 #
Tassa taṁ maggaṁ āsevato bhāvayato bahulīkaroto saṁyojanāni sabbaso pahīyanti, anusayā byantīhontīti.
By doing so, they give up the fetters and eliminate the underlying tendencies.
an5.57:12.1 #
Byādhidhammā jarādhammā,
For others, sickness is natural,
an5.57:12.2 #
atho maraṇadhammino;
and so are old age and death.
an5.57:12.3 #
Yathā dhammā tathā sattā,
Though this is how their nature is,
an5.57:12.4 #
jigucchanti puthujjanā.
ordinary people feel disgusted.
an5.57:13.1 #
Ahañce taṁ jiguccheyyaṁ,
If I were to be disgusted
an5.57:13.2 #
evaṁ dhammesu pāṇisu;
with creatures whose nature is such,
an5.57:13.3 #
Na metaṁ patirūpassa,
it would not be appropriate for me,
an5.57:13.4 #
mama evaṁ vihārino.
since my life is just the same.
an5.57:14.1 #
Sohaṁ evaṁ viharanto,
Living in such a way,
an5.57:14.2 #
ñatvā dhammaṁ nirūpadhiṁ;
I understood the truth without attachments.
an5.57:14.3 #
Ārogye yobbanasmiñca,
I mastered all vanities—
an5.57:14.4 #
jīvitasmiñca ye madā.
of health, of youth,
an5.57:15.1 #
Sabbe made abhibhosmi,
and even of life—
an5.57:15.2 #
Nekkhammaṁ daṭṭhu khemato;
seeing renunciation as sanctuary.
an5.57:15.3 #
Tassa me ahu ussāho,
Zeal sprang up in me
an5.57:15.4 #
Nibbānaṁ abhipassato.
as I looked to extinguishment.
an5.57:16.1 #
Nāhaṁ bhabbo etarahi,
Now I’m unable
an5.57:16.2 #
Kāmāni paṭisevituṁ;
to indulge in sensual pleasures;
an5.57:16.3 #
Anivatti bhavissāmi,
there’s no turning back,
an5.57:16.4 #
Brahmacariyaparāyaṇo”ti.
I’m committed to the spiritual life.”
an5.57:16.5 #
Sattamaṁ.
‹ กลับสารบัญ เล่ม ๒๒ — อังคุตตรนิกาย ปัญจก–ฉักกนิบาต
ความน่าเชื่อถือ: ✓ ทางการ 🤖 AI จับคู่ ✎ ร่าง — "ร่าง" คือจับคู่อัตโนมัติ อาจคลาดเคลื่อน ยังไม่ตรวจทาน