เนื้อความทั้งข้อ
[๒๗๘] ก็ฉันทะเป็นที่มานอนของสัตว์ทั้งหลายเป็นไฉน ฯ
สัตว์ทั้งหลายเป็นผู้อาศัยทิฐิในภพก็มี อาศัยทิฐิในความปราศจากภพก็มี
ดังนี้ว่า โลกเที่ยงบ้าง โลกไม่เที่ยงบ้าง โลกมีที่สุดบ้าง โลกไม่มีที่สุดบ้าง
ชีพอันนั้น สรีระก็อันนั้นบ้าง ชีพเป็นอื่น สรีระก็เป็นอื่นบ้าง สัตว์เบื้องหน้า
แต่ตายแล้วย่อมเป็นอีกบ้าง สัตว์เบื้องหน้าแต่ตายแล้วย่อมไม่เป็นอีกบ้าง สัตว์
เบื้องหน้าแต่ตายแล้วย่อมเป็นอีกก็มี ย่อมไม่เป็นอีกก็มีบ้าง สัตว์เบื้องหน้าแต่ตาย
แล้วย่อมเป็นอีกก็หามิได้ ย่อมไม่เป็นอีกก็หามิได้บ้าง บุคคลไม่ข้องแวะส่วนที่สุด
ทั้งสองนี้เสียแล้ว เป็นอันได้ขันติอันสมควร ในธรรมทั้งหลายอันอาศัยกันคือ
ความมีสิ่งนี้เป็นปัจจัยเกิดขึ้น ฯ
อนึ่ง พระตถาคตย่อมทรงทราบบุคคลผู้เสพกาม ด้วยยถาภูตญาณ คือ
ทรงทราบบุคคลผู้เสพกามว่า บุคคลนี้เป็นผู้หนักในกาม มีกามเป็นที่อาศัย น้อมใจ
ไปในกาม ทรงทราบบุคคลผู้เสพเนกขัมมะว่า บุคคลนี้เป็นผู้หนักในเนกขัมมะ
มีเนกขัมมะเป็นที่อาศัย น้อมใจไปในเนกขัมมะ ทรงทราบบุคคลผู้เสพพยาบาทว่า
บุคคลนี้เป็นผู้หนักในพยาบาท มีพยาบาทเป็นที่อาศัย น้อมใจไปในพยาบาท
ทรงทราบบุคคลผู้เสพความไม่พยาบาทว่า บุคคลนี้เป็นผู้หนักในความไม่พยาบาท
มีความไม่พยาบาทเป็นที่อาศัย น้อมใจไปในความไม่พยาบาท ทรงทราบบุคคล
ผู้เสพถีนมิทธะว่า บุคคลนี้เป็นผู้หนักในถีนมิทธะ มีถีนมิทธะเป็นที่อาศัย
น้อมใจไปในถีนมิทธะ ทรงทราบบุคคลผู้เสพอาโลกสัญญาว่า บุคคลนี้เป็นผู้หนัก
ในอาโลกสัญญา มีอาโลกสัญญาเป็นที่อาศัย น้อมใจไปในอาโลกสัญญา ฯ
กตโม จ ๒- สตฺตานํ อาสโย ฯ🤖 AI จับคู่
Katamo sattānaṁ āsayo?
สสฺสโต โลโกติ วา@เชิงอรรถ: ๑ สี. อุกฺขิตฺตาวเก ฯ ๒ โป. ม. จสทฺโท นตฺถิ ฯ
อสสฺสโต โลโกติ วา อนฺตวา โลโกติ วา อนนฺตวา โลโกติ
วา ตํ ชีวํ ตํ สรีรนฺติ วา อญฺญํ ชีวํ อญฺญํ สรีรนฺติ วา โหติ
ตถาคโต ปรมฺมรณาติ วา น โหติ ตถาคโต ปรมฺมรณาติ
วา โหติ จ น จ โหติ ตถาคโต ปรมฺมรณาติ วา เนว โหติ🤖 AI จับคู่
“Sassato loko”ti vā, “asassato loko”ti vā, “antavā loko”ti vā, “anantavā loko”ti vā, “taṁ jīvaṁ taṁ sarīran”ti vā, “aññaṁ jīvaṁ aññaṁ sarīran”ti vā, “hoti tathāgato paraṁ maraṇā”ti vā, “na hoti tathāgato paraṁ maraṇā”ti vā, “hoti ca na ca hoti tathāgato paraṁ maraṇā”ti vā, “neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā”ti vā.
—
Iti bhavadiṭṭhisannissitā vā sattā honti vibhavadiṭṭhisannissitā vā.
—
Ete vā pana ubho ante anupagamma idappaccayatāpaṭiccasamuppannesu dhammesu anulomikā khanti paṭiladdhā hoti, yathābhūtaṁ vā ñāṇaṁ.
อ้างอิงฉัฏฐสังคายนา 79.113 · พุทธชยันตี 35.1.232
—
Kāmaṁ sevantaññeva jānāti—
—
“ayaṁ puggalo kāmagaruko kāmāsayo kāmādhimutto”ti.
—
Kāmaṁ sevantaññeva jānāti—
—
“ayaṁ puggalo nekkhammagaruko nekkhammāsayo nekkhammādhimutto”ti.
—
Nekkhammaṁ sevantaññeva jānāti—
—
“ayaṁ puggalo nekkhammagaruko nekkhammāsayo nekkhammādhimutto”ti.
—
Nekkhammaṁ sevantaññeva jānāti—
—
“ayaṁ puggalo kāmagaruko kāmāsayo kāmādhimutto”ti.
—
Byāpādaṁ sevantaññeva jānāti—
—
“ayaṁ puggalo byāpādagaruko byāpādāsayo byāpādādhimutto”ti.
—
Byāpādaṁ sevantaññeva jānāti—
—
“ayaṁ puggalo abyāpādagaruko abyāpādāsayo abyāpādādhimutto”ti.
—
Abyāpādaṁ sevantaññeva jānāti—
—
“ayaṁ puggalo abyāpādagaruko abyāpādāsayo abyāpādādhimutto”ti.
—
Abyāpādaṁ sevantaññeva jānāti—
—
sattahi anusayehi anusaṭo lokasannivāsoti—
—
“ayaṁ puggalo byāpādagaruko byāpādāsayo byāpādādhimutto”ti.
—
Thinamiddhaṁ sevantaññeva jānāti—
—
“ayaṁ puggalo thinamiddhagaruko thinamiddhāsayo thinamiddhādhimutto”ti.
—
Thinamiddhaṁ sevantaññeva jānāti—
—
“ayaṁ puggalo ālokasaññāgaruko ālokasaññāsayo ālokasaññādhimutto”ti.
—
Ālokasaññaṁ sevantaññeva jānāti—
—
“ayaṁ puggalo ālokasaññāgaruko ālokasaññāsayo ālokasaññādhimutto”ti.
—
Ālokasaññaṁ sevantaññeva jānāti—
—
“ayaṁ puggalo thinamiddhagaruko thinamiddhāsayo thinamiddhādhimutto”ti.