‹ กลับ
เทวทหสูตร
เล่ม ๑๔ — มัชฌิมนิกาย อุปริปัณณาสก์ · ข้อ 15 · ม.อุ. ๑๔/๑ ↗
👁 การแสดงผล
แตะเพื่อเปิด/ปิดแต่ละส่วน
เนื้อความทั้งข้อ
[๑๕] ดูกรภิกษุทั้งหลาย อีกประการหนึ่ง ภิกษุพิจารณาเห็นดังนี้ว่า เมื่อเราอยู่ตามสบาย อกุศลธรรมย่อมเจริญยิ่ง กุศลธรรมย่อมเสื่อม แต่เมื่อเราเริ่ม ตั้งตนเพื่อความลำบาก อกุศลธรรมย่อมเสื่อม กุศลธรรมย่อมเจริญยิ่ง อย่า- *กระนั้นเลย เราพึงเริ่มตั้งตนเพื่อความลำบากเถิด เธอจึงเริ่มตั้งตนเพื่อความลำบาก เมื่อเธอเริ่มตั้งตนเพื่อความลำบากอยู่ อกุศลธรรมย่อมเสื่อม กุศลธรรมย่อมเจริญยิ่ง สมัยต่อมา เธอไม่ต้องเริ่มตั้งตนเพื่อความลำบากได้ ข้อนั้นเพราะเหตุไร ดูกรภิกษุทั้งหลาย เพราะภิกษุนั้นเริ่มตั้งตนเพื่อความลำบาก เพื่อประโยชน์ใด ประโยชน์นั้นของเธอ เป็นอันสำเร็จแล้ว ฉะนั้น สมัยต่อมา เธอจึงไม่ต้อง เริ่มตั้งตนเพื่อความลำบากได้ ดูกรภิกษุทั้งหลาย เปรียบเหมือนช่างศร ย่างลน- *ลูกศรบนข่าไฟ ๒ อัน ดัดให้ตรงจนใช้การได้ เพราะเหตุที่ลูกศรเป็นของอัน ช่างศรย่างลนบนข่าไฟ ๒ อัน ดัดให้ตรงจนใช้การได้แล้ว สมัยต่อมา ช่างศร นั้นไม่ต้องย่างลนลูกศรนั้นบนข่าไฟ ๒ อัน ดัดให้ตรงจนใช้การได้ ข้อนั้นเพราะ เหตุไร ดูกรภิกษุทั้งหลาย เพราะช่างศรนั้นพึงย่างลนลูกศรบนข่าไฟ ๒ อัน ดัดให้ตรงจนใช้การได้ เพื่อประโยชน์ใด ประโยชน์นั้นของเขาเป็นอันสำเร็จ แล้ว ฉะนั้น สมัยต่อมา ช่างศรจึงไม่ต้องย่างลนลูกศรบนข่าไฟ ๒ อัน ดัดให้ ตรงจนใช้การได้ ฉันใด ดูกรภิกษุทั้งหลาย ฉันนั้นเหมือนกันแล ภิกษุย่อม พิจารณาเห็นดังนี้ว่า เมื่อเราอยู่ตามสบาย อกุศลธรรมย่อมเจริญยิ่ง กุศลธรรม ย่อมเสื่อม แต่เมื่อเราเริ่มตั้งตนเพื่อความลำบาก อกุศลธรรมย่อมเสื่อม กุศลธรรมย่อมเจริญยิ่ง อย่ากระนั้นเลย เราพึงเริ่มตั้งตนเพื่อความลำบากเถิด เธอจึง เริ่มตั้งตนเพื่อความลำบาก เมื่อเธอเริ่มตั้งตนเพื่อความลำบากอยู่ อกุศลธรรมย่อม เสื่อม กุศลธรรมย่อมเจริญยิ่ง สมัยต่อมา เธอไม่ต้องเริ่มตั้งตนเพื่อความ ลำบากได้ ข้อนั้นเพราะเหตุไร ดูกรภิกษุทั้งหลาย เพราะภิกษุนั้นเริ่มตั้งตนเพื่อ ความลำบาก เพื่อประโยชน์ใด ประโยชน์นั้นของเธอ เป็นอันสำเร็จแล้ว ฉะนั้น สมัยต่อมา เธอจึงไม่ต้องเริ่มตั้งตนเพื่อความลำบากแล ดูกรภิกษุทั้งหลาย ความพยายามมีผล ความเพียรมีผล แม้อย่างนี้ ฯ
เทียบรายประโยค (26 ประโยค)
mn101:27.1 #
ปุน จปรํ ภิกฺขเว ภิกฺขุ อิติ ปฏิสญฺจิกฺขติ✎ ร่าง
Puna caparaṁ, bhikkhave, bhikkhu iti paṭisañcikkhati:
Furthermore, a mendicant reflects:
อ้างอิงฉัฏฐสังคายนา 14.11
mn101:27.2 #
ยถาสุขํ โข เม วิหรโต อกุสลา ธมฺมา อภิวฑฺฒนฺติ กุสลา ธมฺมา ปริหายนฺติ✎ ร่าง
‘yathāsukhaṁ kho me viharato akusalā dhammā abhivaḍḍhanti, kusalā dhammā parihāyanti;
‘When I live as I please, unskillful qualities grow and skillful qualities decline.
mn101:27.3 #
ทุกฺขาย ปน เม อตฺตานํ ปทหโต อกุสลา ธมฺมา ปริหายนฺติ กุสลา ธมฺมา อภิวฑฺฒนฺติ✎ ร่าง
dukkhāya pana me attānaṁ padahato akusalā dhammā parihāyanti, kusalā dhammā abhivaḍḍhanti.
But when I strive painfully, unskillful qualities decline and skillful qualities grow.
mn101:27.4 #
ยนฺนูนาหํ ทุกฺขาย อตฺตานํ ปทเหยฺยนฺติ ฯ✎ ร่าง
Yannūnāhaṁ dukkhāya attānaṁ padaheyyan’ti.
Why don’t I strive painfully?’
mn101:27.5 #
โส ทุกฺขาย อตฺตานํ ปทหติ✎ ร่าง
So dukkhāya attānaṁ padahati.
So that’s what they do,
mn101:27.6 #
ตสฺส ทุกฺขาย อตฺตานํ ปทหโต อกุสลา ธมฺมา ปริหายนฺติ กุสลา ธมฺมา อภิวฑฺฒนฺติ ฯ✎ ร่าง
Tassa dukkhāya attānaṁ padahato akusalā dhammā parihāyanti kusalā dhammā abhivaḍḍhanti.
and as they do so unskillful qualities decline and skillful qualities grow.
mn101:27.7 #
โส น อปเรน สมเยน ทุกฺขาย อตฺตานํ ปทหติ✎ ร่าง
So na aparena samayena dukkhāya attānaṁ padahati.
After some time, they no longer strive painfully.
mn101:27.8 #
ตํ กิสฺส เหตุ✎ ร่าง
Taṁ kissa hetu?
Why is that?
mn101:27.9 #
ยสฺส หิ โส ภิกฺขเว ภิกฺขุ อตฺถาย ทุกฺขาย อตฺตานํ ปทเหยฺย สฺวาสฺส อตฺโถ อภินิปฺผนฺโน โหติ✎ ร่าง
Yassa hi so, bhikkhave, bhikkhu atthāya dukkhāya attānaṁ padaheyya svāssa attho abhinipphanno hoti.
Because they have accomplished the goal for which they strived painfully.
mn101:27.10 #
ตสฺมา น อปเรน สมเยน ทุกฺขาย อตฺตานํ ปทหติ ฯ✎ ร่าง
Tasmā na aparena samayena dukkhāya attānaṁ padahati.
mn101:28.1 #
เสยฺยถาปิ ภิกฺขเว อุสุกาโร เตชนํ ทฺวีสุ อลาเตสุ อาตาเปติ ปริตาเปติ อุชุํ กโรติ กมฺมนิยํ ฯ✎ ร่าง
Seyyathāpi, bhikkhave, usukāro tejanaṁ dvīsu alātesu ātāpeti paritāpeti ujuṁ karoti kammaniyaṁ.
Suppose an arrowsmith was heating an arrow shaft between two firebrands, making it straight and fit for use.
อ้างอิงPTS 2.226 · สยามรัฐ 14.17 · พุทธชยันตี 12.20
mn101:29.1 #
ยโต โข ภิกฺขเว อุสุการสฺส เตชนํ ทฺวีสุ อลาเตสุ อาตาปิตํ โหติ ปริตาปิตํ อุชุกตํ กมฺมนิยํ น โส ตํ อปเรน สมเยน อุสุกาโร เตชนํ ทฺวีสุ อลาเตสุ อาตาเปติ ปริตาเปติ อุชุํ กโรติ กมฺมนิยํ✎ ร่าง
Yato kho, bhikkhave, usukārassa tejanaṁ dvīsu alātesu ātāpitaṁ hoti paritāpitaṁ ujuṁ kataṁ kammaniyaṁ, na so taṁ aparena samayena usukāro tejanaṁ dvīsu alātesu ātāpeti paritāpeti ujuṁ karoti kammaniyaṁ.
After it’s been made straight and fit for use, they’d no longer heat it to make it straight and fit for use.
mn101:29.2 #
ตํ กิสฺส เหตุ✎ ร่าง
Taṁ kissa hetu?
Why is that?
mn101:29.3 #
ยสฺส หิ โส ภิกฺขเว อตฺถาย อุสุกาโร เตชนํ ทฺวีสุ อลาเตสุ อาตาเปยฺย ปริตาเปยฺย อุชุํ กเรยฺย กมฺมนิยํ สฺวาสฺส อตฺโถ อภินิปฺผนฺโน โหติ✎ ร่าง
Yassa hi so, bhikkhave, atthāya usukāro tejanaṁ dvīsu alātesu ātāpeyya paritāpeyya ujuṁ kareyya kammaniyaṁ svāssa attho abhinipphanno hoti.
Because they have accomplished the goal for which they heated it.
mn101:29.4 #
ตสฺมา น อปเรน สมเยน อุสุกาโร เตชนํ ทฺวีสุ อลาเตสุ อาตาเปติ ปริตาเปติ อุชุํ กโรติ กมฺมนิยํ✎ ร่าง
Tasmā na aparena samayena usukāro tejanaṁ dvīsu alātesu ātāpeti paritāpeti ujuṁ karoti kammaniyaṁ.
mn101:29.5 #
เอวเมว โข ภิกฺขเว ภิกฺขุ อิติ ปฏิสญฺจิกฺขติ✎ ร่าง
Evameva kho, bhikkhave, bhikkhu iti paṭisañcikkhati:
In the same way, a mendicant reflects:
mn101:29.6 #
ยถาสุขํ โข เม วิหรโต อกุสลา ธมฺมา อภิวฑฺฒนฺติ กุสลา ธมฺมา ปริหายนฺติ✎ ร่าง
‘yathāsukhaṁ kho me viharato akusalā dhammā abhivaḍḍhanti, kusalā dhammā parihāyanti;
‘When I live as I please, unskillful qualities grow and skillful qualities decline.
mn101:29.7 #
ทุกฺขาย ปน เม อตฺตานํ ปทหโต อกุสลา ธมฺมา ปริหายนฺติ กุสลา ธมฺมา อภิวฑฺฒนฺติ✎ ร่าง
dukkhāya pana me attānaṁ padahato akusalā dhammā parihāyanti, kusalā dhammā abhivaḍḍhanti.
But when I strive painfully, unskillful qualities decline and skillful qualities grow.
mn101:29.8 #
ยนฺนูนาหํ ทุกฺขาย อตฺตานํ ปทเหยฺยนฺติ ฯ✎ ร่าง
Yannūnāhaṁ dukkhāya attānaṁ padaheyyan’ti.
Why don’t I strive painfully?’ …
mn101:29.9 #
โส ทุกฺขาย อตฺตานํ ปทหติ✎ ร่าง
So dukkhāya attānaṁ padahati.
mn101:29.10 #
ตสฺส ทุกฺขาย อตฺตานํ ปทหโต อกุสลา ธมฺมา ปริหายนฺติ กุสลา ธมฺมา อภิวฑฺฒนฺติ ฯ✎ ร่าง
Tassa dukkhāya attānaṁ padahato akusalā dhammā parihāyanti, kusalā dhammā abhivaḍḍhanti.
mn101:29.11 #
โส น อปเรน สมเยน ทุกฺขาย อตฺตานํ ปทหติ✎ ร่าง
So na aparena samayena dukkhāya attānaṁ padahati.
mn101:29.12 #
ตํ กิสฺส เหตุ✎ ร่าง
Taṁ kissa hetu?
mn101:29.13 #
ยสฺส หิ โส ภิกฺขเว ภิกฺขุ อตฺถาย ทุกฺขาย อตฺตานํ ปทเหยฺย สฺวาสฺส อตฺโถ อภินิปฺผนฺโน โหติ✎ ร่าง
Yassa hi so, bhikkhave, bhikkhu atthāya dukkhāya attānaṁ padaheyya svāssa attho abhinipphanno hoti.
mn101:29.14 #
ตสฺมา น อปเรน สมเยน ทุกฺขาย อตฺตานํ ปทหตีติ ฯ✎ ร่าง
Tasmā na aparena samayena dukkhāya attānaṁ padahati.
After some time, they no longer strive painfully.
mn101:29.15 #
เอวมฺปิ ภิกฺขเว สผโล อุปกฺกโม โหติ สผลํ ปธานํ ฯ✎ ร่าง
Evampi, bhikkhave, saphalo upakkamo hoti, saphalaṁ padhānaṁ.
That too is how exertion and striving is fruitful.
‹ กลับสารบัญ เล่ม ๑๔ — มัชฌิมนิกาย อุปริปัณณาสก์
ความน่าเชื่อถือ: ✓ ทางการ 🤖 AI จับคู่ ✎ ร่าง — "ร่าง" คือจับคู่อัตโนมัติ อาจคลาดเคลื่อน ยังไม่ตรวจทาน